Pořadí dvou nesamostatných zájmen
 
Pokud se ve francouzské větě setkají dva zájmenné předměty postupujeme podle těchto pravidel:

1. setkají-li se zájmena 1. a 2. osoby j. č. a mn. č. (me, te nous, vous)  se zájmeny 3. os. j.č. či mn.č. (le, la, les), řadíme zájmena stejně jako v češtině tj. předmět nepřímý před předmět přímý (3. pád před 4.)

Ex.: Je veux donner ce livre à toi, Paul.  > Je veux te le donner.   (ti ji - dát komu čemu  koho co )
 
    b. objeví-li se zájmena 3. os. j.č. či mn.č. v postavení obou předmětů, pořadí se (narozdíl od češtiny) otočí a předmět přímý se ocitne před předmětem nepřímým.Ex.: Je veux donner ce livre à Pierre. > Je veux le lui donner. (v doslovném předkladu dát ji mu)
  
me te se nous vous předmět nepřímý (3. pád)
le la les předmět přímý (4. pád)
 
le la les (4. pád)
lui leur (3. pád)
 
V rozkazovacím způsobu záporném jsou zájmena řazena stejně jako ve větě oznamovací.
Ex.: Ne me le donne pas  ! > Nedávej mi to!
Ne le lui donne pas! > Nedávej mu to!
 
V kladném rozkazovacím způsobu stojí celá skupina zájmen  za slovesem a předmět nepřímý je vždy na poslední pozici. Zájmeno me se mění na moi.
Ex.:
Montre-le-moi ! > Ukaž mi ho!
Montre-la-lui ! > Ukaž jí ji!
Montrez-les-nous ! > Ukažte nám je!
Montrez-les-lui ! > Ukažte mu je!
Montrons-la-leur ! > Ukažme jim ji!
Montrons-la-vous ! > Ukažme vám ji!
 

Donne-le-moi ! > Dej mi ho! / Ne me le donne pas ! x Tu me le donnes. (mi ho)
Donne-le-lui ! > Dej mu ho! / Ne le lui donne pas !  x Tu le lui donnes. (ho mu)