Psychologie osobnosti
Mgr. Barbara Strobachová, Ph.D.
Psychologie osobnosti
Info
Období
jaro 2017

Test ke kapitolám Emoce a Motivace

 

Instrukce: zodpovězte následující otázk, jimiž potvrdíte, že jste úspěšně prošli kapitolami Emoce a Motivace. Správná je vždy jedna odpověď. Pokud nebudete úspěšní, prostudujte text pozorněji a pokuste se znovu.

 

  1. Emoce je těžké definovat a přesně popsat, je to možná proto, že:

  1. Je pro nás obtížné se s nimi svěřit někomu druhému

  2. Psychologové osobnosti je zkoumají krátkou dobu

  3. Nevíme, kdy a jak vznikají

  4. Jsou příliš různorodé a nejsou slovy plně postihnutelné

     

  1. Pro emoce neplatí, že:

  1. Je vnímáme v protipólech

  2. O jejich vzniku rozhodujeme svou vůlí a rozumem

  3. Dva totožné podnět mohou u různých jedinců vyvolat různé emoce

  4. Jsou nakažlivé

     

  1. Emoce jsou povahy univerzální, to znamená, že:

  1. Se projevují u všech zcela totožně

  2. Provázejí všechn druhy duševní činnosti

  3. Dá se jimi vřešit každá situace

  4. Mezi jejich fyziologickými projevy není rozdíl

     

  1. O výrazu, jako jedné ze složek emocí, víme, že

  1. Zvířata ho mají stejný jako lidé

  2. V různých kulturách se liší

  3. Některé psychické poruch ho mění nebo stírají

  4. Není možné jej ovládnout vůlí

     

  1. Detektor lži vužívá tzv. tělesné marker, kterými se projevují emoce na fziologické úrovni, mezi ně ale nepatří:

  1. Svalové napětí

  2. Tik

  3. Rchlost dýchání

  4. Míra pocení

     

  1. Jako „emocionální mozek“ je označován

  1. Limbický systém

  2. Mozeček

  3. Hippokampus

  4. Gyrus cinguli

     

  1. Prekognitivní emoce, podle Le Douxe

  1. Vznikají v periferním nervstvu – smpatiku a parasmpatiku

  2. Jsou emoce, které předcházejí procesu učení

  3. Jsou emoce, které neumíme přesně poznat

  4. Jsou rychlé reakce- poplach, které vznikají bez účasti vyšších mozkových center

     

8) Primární emoce

a) si člověk osvojil v raném věku

b) jsou naší první reakcí na podnět

c) jsou základní z pohledu evoluce a sdílíme je se zvířat

  1. v osobnosti člověka jsou nejvýraznější , rozlišují jednotlivé typy lidí

 

  1. Kulturní rozdílnost emocionalit se převážně projevuje v/ve

  1. Užití neboli normě jak projevovat emoce

  2. Výrazu emocí

  3. Fyziologii emocí

  4. Patologii emocí

     

  1. Zdravý rozum říká, že nemáme- li štěstí, jsme smutní a pláčeme, potkáme- li medvěda, bojíme se a utíkáme…Hpotéza, kterou tad obhajuji, říká, že toto pořadí je nesprávné…Mnohem rozumnější je tvrzení, že cítíme lítost, protože pláčeme, zlobíme se, protože do něčeho bušíme a bojíme se, protože se třeseme“. Toto je hlavní myšlenka

  1. Cannonovy teorie emocí

  2. Wundtovy teorie emocí

  3. James –Langeovy teorie emocí

  4. Bardovy teorie emocí

     

11) Které z následujících tpů emocí jsou vrozené?

  1. Primární emoce

  2. Komplexní emoce

  3. Vyšší city

  4. Etické city

     

  1. Která z následujících emocí se vyvine v ontogenetickém vývoji člověka jako poslední z uvedených 4 příkladů?

  1. Pocit pohody

  2. Náklonnost

  3. Strach

  4. Žárlivost

 

  1. Adaptivní funkce emocí znamená, že:

  1. se emoce snadno ovládají

  2. umožňují člověku se přizpůsobit situaci

  3. si pomocí emocí podrobujeme své okolí

  4. se emoce libovolně přizpůsobí situaci

 

  1. Damasio zjistil, že absence silných emocí nám znemožňuje racionálně mslet - emoce nás totiž povzbuzují či varují při rozhodnutích. Jeho pacientovi Elliotovi nefungoval/a/o/:

  1. Vhodnocení somatických markerů obrbitofrontálními lalok mozkové kůr

  2. Amgdala a hipokampus

  3. Napojení nervových drah vnitřních orgánů

  4. Obličejová zpětná vazba

     

  1. Mozek přijímá signál z obličejových svalů, vhodnocuje je a tak vzniká emoce. Jde o teorii

  1. Somatických markerů

  2. Cannon/Bardovu

  3. Obličejové zpětné vazb

  4. Thalamickou

 

  1.  

  2. V kognitivní teorii emocí Aleberta Ellise iracionální přesvědčení o vlivu mne samého na situaci

  1. Je zdrojem negativních emocí

  2. Je zdrojem všech emocí

  3. Brání vzniku emocí

  4. Je následkem emočně nepříjemné situace

 

  1. Mezi interpersonální neboli sociální funkce emocí nepatří:

  1. Porozumění situaci

  2. Vytváření mezilidských vztahů

  3. Varování před nebepzečím

  4. Utváření celkové atmosféry

     

  1. Mezi intrapersonální funkce emocí nepatří:

  1. Komunikace

  2. Hodnot

  3. Motivace

  4. Učení

 

  1. Afekt se vznačují, z hlediska intenzity a doby trvání

  1. Krátkým a mírným průběhem

  2. Dlouhým a prudký průběhem

  3. Krátkým a prudkým průběhem

  4. Dlouhým a mírným průběhem

     

  1. Nálady se vznačují, z hlediska intenzity a doby trvání:

  1. Krátkým a mírným průběhem

  2. Dlouhým a prudkým průběhem

  3. Krátkým a prudkým průběhem

  4. Středně dlouhým a mírným průběhem

     

  1. Člověka neznepokojují věci samy o sobě, ale jeho mínění o nich“, tento citát charakterizuje:

  1. Kognitivní teorii emocí

  2. Emoční teorii obličejové zpětné vazb

  3. Evoluční teorie emocí

  4. James- Langeova teorie emocí

     

  1. považuje emoce za vrozené vzorce chování, které usnadňuje vnitrodruhovou komunikaci – a to mezi vlk i lidmi (za tři tečk doplňte jméno autora teorie emocí, z níž výrok vchází)

  1. James

  2. Wundt

  3. Darwin

  4. Ellis

  1. Pro emoce lidí a zvířat platí:

  1. Jsou velmi rozdílné, dík evoluci

  2. Jsou téměř totožné, evoluce se o tolik neposunula

  3. Ve výrazu jsou shodné, rozdílné jsou ve fziologii

  4. Primární emoce jsou shodné,ale lidé mají navíc emoce komplexní

     

  1. Motivace je podle některých pschologů sporný koncept, je tomu tak proto, že

  1. Ji nejde přímo testovat nebo pozorovat, jde o hpotetický konstrukt

  2. Je snadno zaměnitelná s emocemi

  3. Je to nestabilní pschická vlastnost

  4. Z pohledu pschologie osobnosti je bezvýznamná

     

  1. Do základních 4 okruhů lidských motivů nepatří

  1. stimulační motivy

  2. skupinové motivy

  3. individuální motivy

  4. sebezáchovné motivy

     

  1. Rozdíl mezi motivem a potřebou je

    1. motiv je komplexnější než potřeba

    2. žádný, je to totéž

    3. motiv je zaměřený na cíl, potřeba vjadřuje nedostatek v organismu

    4. motiv je vnější, potřeba vnitřní

       

  2. Mezi sebezáchovné motiv nepatří

    1. Hlad

    2. Výkon

    3. Bolest

    4. Sexualita

       

  3. Adlerův klíčový koncept, potřebu sounáležitosti označujeme také jako“afiliaci“, je to

    1. sebezáchovný motiv

    2. stimulační motiv

    3. individuální motiv

    4. sociální motiv

       

  4. Kdo z uvedených pschologů psal o patologické potřebě moci v současné společnosti?

  1. C.G. Jung

  2. C.Rogers

  3. E.Fromm

  4. A. Maslow

     

  1. Lidé s nízkou výkonovou motivací pro sebe potřebují omluvu, pro případ, že neuspějí, proto si vbírají úkol

  1. těžké

  2. snadné

  3. příliš snadné a příliš těžké

  4. předem vřešené

     

  1. Základním motivem lidské činnosti je podle Freuda libido, sexuální pud, zdroj energie osobnosti. Jeho protipólem je

  1. pud morální

  2. pud lásk

  3. pud sebezáchov

  4. pud smrti

     

  1. Podnět zvenku, který spouští potřebu se podle Murraye nazývá

  1. pud

  2. tlak

  3. pohnutka

  4. napětí

     

  1. Abraham Maslow má svoji pyramidu potřeb, v jejím základu se nacházejí potřeb

  1. hladu, žízně

  2. bezpečí

  3. uznání

  4. lásky

  1. Říká se, že postavil pramidu potřeb na špici. Byl to psycholog, který tvrdil, že i v extrémních podmínkách, kdy člověk nemá naplněné téměř žádné základní potřeb, mohou se projevovat např. potřeb afiliace nebo potřeb transcendentální. Byl to

  1. S.Freud

  2. E.H. Erickson

  3. A.Adler

  4. V.E. Frankl

     

  1. Mezi tzv. B potřeb, neboli růstové potřeb, nepatří podle Maslowa nepatří

  1. potřeba tvořit

  2. potřeba morálky

  3. potřeba bezpečí

  4. potřeba řešit problémy

     

  1. Pro Murraho teorii motivace neplatí:

  1. pschogenní potřeb jsou podstatou osobnosti

  2. během výzkumu pracoval s jedinci, kteří byli pschicky v normě

  3. všímá si vztahu prostředí a osobnosti

  4. v centru jeho teorie jsou pudy agrese a smrti

 

Tento kurz byl vytvořen s podporou projektu Tvorba a inovace vzdělávacích programů a profesních praxí (CZ.1.07/2.2.00/28.0040),
řešeného v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblasti podpory 2.2, prioritní osy 7.2 – Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, oblast podpory 7.2.2 - Vysokoškolské vzdělávání.

Předchozí