 |
|
Hlavním motivačním faktorem pro vývoj pomůcky byla skutečnost, že je velice náročné zapamatovat si velké množství informací (například slovíček) tak, aby byly uloženy v dlouhodobé paměti. Nejčastěji využívaná metoda, tzv. kartičková metoda, přináší při velkém objemu malý komfort, neboť při její aplikaci zde existuje nutnost neustálého vytváření nových kartiček, třídění a vyřazování již naučených informací. Na Fakultě informatiky chtěli navíc vyučující angličtiny pomoci studentům, neboť právě zde je úspěšnost studentů u zkoušky z jazyka nízká.
Cílem bylo vytvořit aplikaci, která studentům usnadní naučení se velkého objemu informací s malým úsilím při využití poznatků kartičkové metody a metody spaced repetition, a do této aplikace vložit objem znalostí, který je požadován po studentech u závěrečné zkoušky z jazyka.
Na základě motivace vznikla aplikace Dril v prostředí IS MU, které je studentům MU důvěrně známé. Do aplikace byla v rámci učebnic zavedena data (anglická a latinská slovíčka), která se musí studenti naučit. Student s Drilem pracuje tak, že si nejdříve navolí učebnice a jejich lekce, ze kterých se chce nová slovíčka naučit a dlouhodobě si je zapamatovat. Učení je v aplikaci rozděleno do tři fází – fáze opakování, fáze učení se novým slovíčkům a fáze drilování. Ve fázi učení se novým slovíčkům se studentům zobrazují nové „kartičky“ (slovíčka), na které student reaguje. Jeho reakce na kartičku je taková, že si sám pro sebe řekne odpověď, zobrazí si správnou odpověď a na škále 1-6 (možnost ovládání myší i klávesnicí) ohodnotí svou pomyšlenou odpověď, jak dobře si správnou odpověď vybavil. Na základě tohoto ohodnocení je daná kartička zařazena buď do fáze drilování nebo do fáze opakování.
V dalších dnech aplikace na základě stanoveného algoritmu studentovi předkládá kartičky k opakování a zároveň mu ukazuje i nové kartičky a navyšuje objem naučených informací. Pro lepší zapamatování umožňuje aplikace studentovi připsat na kartičky vlastní komentář, poznámku či příkladovou větu. Kartičky, které student bezpečně zná, mu pak dovolí z fáze opakování úplně vynechat. U učebnice angličtiny má student navíc k dispozici i audio s výslovností, která je automaticky přehrána.
Pilotním projektem bylo spuštění Drilu v předmětech výuky angličtiny na FI a výuky latiny na LF.
Na celé pomůcce byla nejdůležitější spolupráce mezi řešiteli a vývojovým týmem IS MU, který provedl analýzu a vývoj aplikace samotné. Úloha řešitelů spočívala v digitalizaci slovíček z existujících učebnic, případně jejich kompletace. Z těchto souborů následně vznikly XML soubory se záznamy, z nichž každý obsahuje:
Vývojový tým IS MU následně importoval XML soubory do ISu, což vedlo ke vzniku prvních učebnic. Dlouhodobým úkolem řešitelů je učebnice udržovat, doplňovat a odstraňovat případné obsahové nedostatky a motivovat studenty k využívání pomůcky. V polovině listopadu 2008 byla pro uživatele spuštěna ostrá verze aplikace. Spolu se spuštěním proběhla ve spolupráci s vývojovým týmem a řešiteli školící prezentace o aplikaci pro studenty. Po spuštění Drilu byli studenti vyzváni k testování a k přispívání do tématického diskusního fóra založeného za účelem sdělování dojmů, poznatků, zkušeností z používání aplikace a také podávání možných návrhů na zlepšení aplikace.
Spontánně začaly vznikat i další učebnice a na konci roku 2008 byly dostupné kromě učebnice Angličtiny pro jazykové školy, učebnice Oxford English for Information Technology a Latiny — lékařská terminologie, učebnice Španělština pro samouky, Němčina, Editor Vim. V nedávné době byla doimplementována možnost vložení vlastního materiálu k učení. Vzhledem ke konstrukci kódu však není problém zařadit i vícecestné otázky, ve kterých nebude pouze termín v jednom a druhém jazyce, ale bude možno vložit více údajů a kombinovat různé způsoby práce s nimi (např. v japonštině). Vývoj a zlepšování funkcí aplikace bude pokračovat i v roce 2009.
