Cílem programu "Antika včera dnes i zítra" i tohoto předmětu je zvýšení odborných i metodických kompetencí učitelů latinského jazyka a dějepisu na středních a vyšších odborných školách, které povede ke zkvalitnění výuky uvedených předmětů na těchto vzdělávacích institucích. Program je koncipován jako podpora postgraduálního vzdělávání učitelů v oblasti latinského jazyka a literatury a dějin a kultury starověku.
- Běžná cena: 750 Kč
- Rozvrh: podzim 2024
So 19. 10. 10:00–14:00
A21, So 7. 12. 10:00–14:00
A21
- Ústav klasických studií – Filozofická fakulta
Vyučující
Mgr. Michal Ctibor, Ph.D.
(přednášející)
PhDr. Bořivoj Marek, Ph.D.
(přednášející)
Osnova
Sobota 19. 10.
doc. Mgr. Dana Stehlíková, Ph.D. (Masarykova univerzita): Středověké encyklopedie – zlaté doly pro badatelskou výuku
Badatelská či projektová výuka jsou sympatická didaktická zaklínadla, bez nichž se plánování moderní výuky již neobejde. Je ovšem velmi náročné najít konkrétní obsahy, které by se daly těmito zaklínadly začarovat, zvláště když se pohybujeme ve starších historických obdobích. Příspěvek se pokusí ukázat, že středověká pragmatická literatura může nabídnout zajímavé podněty pro malé školní bádání propojující humanitní a přírodovědné předměty.
Mgr. Klára Modlíková (Masarykova univerzita): Využití lékařské terminologie ve výuce latiny
Medicína je jedním z odvětví, kde latina stále žije a je využívána odborníky v celém západním světě. V čem je specifická a v čem mají naopak studenti a učitelé „běžné“ latiny oproti lékařům navrch? Jak se vyučuje latina na lékařských fakultách a co čeká budoucí lékaře při jejím studiu? A jak vhodně zařadit lékařskou latinu do středoškolské výuky? To vše probereme v rámci tohoto příspěvku.
Sobota 7. 12.
Mgr. Michal Ctibor, Ph.D. (Univerzita Karlova): Théby jako zrcadlo Říma: Bratrovražedné a občanské boje v epice od Vergilia po Statia
Deset knih Lucanova Farsálského pole (Bellum civile) rozhodně není jedinou epickou reflexí římských občanských válek. První významný komentář k občanským válkám nabízí druhá polovina Aenéidy, kde proti sobě bojují budoucí občané římské říše; občanská válka je zde líčena jako tragická, ale v posledku konstruktivní. První, kdo se vůči Vergiliovi vymezuje, je Ovidius ve 3. knize Proměn, která je celá věnována Thébám a Kadmovu rodu: tato malá Thébaida bývá v literatuře označována za první Anti-Aenéidu. Druhou Anti-Aenéidou je samozřejmě báseň Lucanova, která Vergiliovu romantickou verzi cupuje do posledního vlákna. Tím je připraveno pole pro Statiovu Thébaidu: thébská tematika a motiv bratrovraždy je v předcházející epické tradici tak těsně asociován s římskou politikou, s občanskými válkami a legitimitou císařství, že volbu bratrovražedného zápasu Oidipových synů lze stěží chápat jako Statiův úprk od problematické římské současnosti kamsi do bezpečí řeckého mýtu. To bychom pak za únik od přítomnosti do legendárního dávnověku mohli prohlásit i Havlíčkův Křest svatého Vladimíra.
PhDr. Bořivoj Marek, Ph.D. (Univerzita Karlova): Proč a jak číst Římany aneb využití antické literatury ve výuce
Ukázat žákům středních škol, že antická (specificky římská) literatura má v dějinách literatury jedinečný charakter a že jim může přinést poutavou a fascinující četbu, není lehký úkol. V příspěvku nabídneme několik cest, kterými je možno se vydat, a vybavíme učitele konkrétními materiály, které budou moci ve výuce využít nebo se jimi mohou dát inspirovat.
Informace učitele