Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• ovládat metodologii a výzkumné postupy potřebné ke komplexní analýze psychologických problémů jednotlivců i sociálních a pracovních skupin a problémových situací;
• tvořit koncepce, programy, projekty a provádět analýzy v těchto oblastech;
• po získání potřebných zkušeností koordinovat výzkumnou, koncepční a analytickou práci odborníků z různých oborů;
• vybaven nejnovějšími teoretickými poznatky z příslušné oblasti psychologie.

Absolventi mohou získanou kvalifikaci uplatnit ve výzkumných ústavech a pracovištích, jako vysokoškolští učitelé, apod. Pokud student neabsolvoval v pregraduálním studiu obor Psychologie, potom ho absolvování doktorského psychologického studijního programu opravňuje pouze k vědecké práci v absolvovaném doktorském oboru, nikoli k praktickému výkonu povolání psychologa.

• Bez profesního postavení

Standardní doba studia oboru činí osm semestrů. Studenti musí v průběhu studia získat předepsaný 240 kreditů v příslušných předmětech. Všechny vypsané předměty jsou pro studenty DSP povinné. Výjimku tvoří předměty s pohyblivou kreditovou hodnotou.

Od studentů v prezenční formě studia se bude dále požadovat především účast na výzkumných činnostech školícího pracoviště, což mj. souvisí s požadavkem, aby téma disertační práce bylo součástí výzkumné koncepce pracoviště. Dále se od studentů očekává systematická účast na provozu školícího pracoviště (organizační a pedagogická) v rozsahu, který neohrozí plnění disertačního úkolu.

Disertační práci mohou studenti obhajovat a státní závěrečnou zkoušku mohou vykonat až po splnění všech předepsaných požadavků. Studium je ukončeno obhajobou disertační práce v rozsahu cca 120 - 200 stran, zaměřené na komplexně pojatou analýzu a/nebo komplexní řešení problému ze zvolené oblasti, případně na komplexně pojatou analýzu dosavadních řešení (teoretická práce). Při hodnocení kvality práce bude kladen důraz na její způsobilost k publikaci.

Státní doktorská zkouška bude prověřovat a) schopnost doktoranda zhodnotit nejrůznější problémy zvoleného oboru v širších, a to jak oborových, tak i v interdisciplinárních souvislostech, b) schopnost doktoranda posoudit, zda psychologie dokáže na příslušné problémy adekvátně reagovat z hlediska praktických konsekvencí. Komise předloží doktorandovi dva až tři okruhy psychologických témat, k nimž si doktorand prostuduje relevantní literaturu včetně nejnovějších výzkumů. U státní zkoušky bude odpovídat na otázky a) týkající se metodologicko- výzkumných souvislostí tématu, tj. kriticky zhodnotí, jak jsou dané problémy zkoumány, v historické perspektivě pojedná vyvíjející se přístupy k výzkumnému uchopení daného jevu, b) uvede nejnovější teorie související s tématem a porovná je s dřívějšími koncepcemi, c) kriticky zhodnotí kontroverze v pojetí daného tématu.