Sociologie

„Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci: mají své příchody a odchody; a za život každý hraje mnoho rolí...“ William Shakespeare: Jak se vám líbí.

Rozbalit vše

Studium sociologie otevírá studentům cestu k pochopení rozličných forem sociálního jednání, sociálních institucí, procesů a vztahů. Kultivuje analytické schopnosti, které jsou dnes žádány v nejrůznějších oborech činnosti: vedle výuky a výzkumu také v poradenství, mezinárodním obchodu, žurnalistice, diplomacii, řízení podniků, neziskovém sektoru, státní správě, marketingu, public relations, péči o životní prostředí, advokacii a soudnictví, lékařství, politice, atd. Studium vede k poznání a pochopení sociálních souvislostí různých typů a úrovní společenských a individuálních problémů. Studenti se seznámí s moderní kritickou sociální teorií i s historickým vývojem sociálního myšlení. Pomocné vědy (např. demografie) rozšiřují schopnosti praktické aplikace, na kterou jsou přímo zaměřeny speciální předměty z oborových sociologií (migrace, sociální stratifikace, populační studia, sociologie práva, umění, politiky, rodiny, města, kultury atd.). Systematický výcvik ve výzkumných technikách a v analýze sociálních dat, využívající moderní statistické a interpretační postupy, připraví studenty k samostatné výzkumné činnosti a k expertní analytické práci.

(?)

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

Teoretické a kritické reflexe existujících sociologických poznatků.
Sociologicky uchopit společenské jevy a procesy, tj. je schopen rozumět povaze, utváření, reprodukci a fungování sociálních vztahů, sociálních systémů a sociálního jednání – v nejrůznějších oblastech sociálního života..
Metodologicky a technicky koncipovat sociologický výzkum ve všech jeho fázích, tj. adekvátně operacionalizovat zkoumané jevy, vybrat relevantní vzorek populace, připravit výzkumný instrument, data (především kvantitativní) sesbírat, analyzovat a sepsat.
Výsledky své badatelské práce náležitě prezentovat na veřejnosti, ať již v písemné nebo ústní podobě.

(?)

Bakalářský program je koncipován s ohledem na praktické potřeby uplatnění absolventů, a to především v oblasti marketingového výzkumu, výzkumu veřejného mínění a trhu, v reklamních agenturách, ale i v oblasti státní správy a samosprávy a nevládního sektoru. V podnikové sféře se absolventi uplatní na úseku práce s lidskými zdroji nebo v public relations, v institucích tripartity a kolektivního vyjednávání. Ve státní správě a nevládním neziskovém sektoru působí zejména v oblastech, kde je potřebná důkladná znalost širších souvislostí (úřady práce a politika zaměstnanosti, sociální politika, sociální inkluze). Příprava zdůrazňuje schopnost absolventů získávat a vyhodnocovat empirická data, provádět analýzu konkrétních problémů a předkládat praktická doporučení k jejich řešení.

(?)

Bez profesního postavení

(?)

Bakalářské studium sociologie na FSS je buď jednooborové, tj. studuje se jako samostatný obor, anebo dvouoborové, tedy v kombinaci s jiným oborem nabízeným FSS, případně s vybranými obory jiných fakult. Standardní doba bakalářského studia v prezenční formě je v obou případech 6 semestrů. Předměty jiných oborů jsou součástí nabídky povinně volitelných předmětů oboru sociologie pouze tehdy, jsou-li výslovně uvedeny v nabídce předmětů a lze v nich získat ECTS pouze tehdy, jsou-li absolvovány v semestru, pro který byly katedrou sociologie vypsány. Za absolvování volitelných předmětů lze započítat do celkového studijního výkonu na oboru maximálně 10 ECTS při jednooborovém, respektive 5 ECTS při dvouoborovém studiu.

Aby se studující jednooborového studia mohli přihlásit ke Státní závěrečné bakalářské zkoušce, musí na oboru sociologie získat celkem 180 ECTS; z tohoto počtu pak 72 ECTS za povinné předměty.

Aby se studující dvouoborového studia mohli přihlásit ke Státní závěrečné bakalářské zkoušce, musí na oboru sociologie získat celkem 90 ECTS. Pokud si zvolí obor sociologie jako diplomový, získá za povinné předměty 72 ECTS (včetně ECTS za Projekt k bakalářské práci a Seminář k bakalářské práci). Pokud si obor sociologie zvolí jako nediplomový, získá za povinné předměty 54 ECTS. Zbývající hodnotu ECTS získávají za absolvování povinně volitelných předmětů.

Studenti dále musí mít splněny celouniverzitní požadavky absolvování Tělesné výchovy a minimální jazykové kompetence. Tímto způsobem získaných 6 ECTS se započítává do celkového počtu 180 ECTS ( v případě dvouoborového studia se započítává pro každý obor 3 ECTS. Pro studující všech imatrikulačních ročníků dále platí povinnost absolvovat v bakalářském studiu nejméně jeden 1 předmět vedený v angličtině z nabídky katedry sociologie pro daný stupeň studia. Tuto podmínku lze splnit také absolvováním oborového předmětu příslušné úrovně vyučovaného v angličtině na zahraniční univerzitě (v tomto případě je k uznání kreditů třeba uvedení předmětů ve Studijní smlouvě/Learning Agreement, tj. jejich předchozího schválení i následného uznání osobou pověřenou uznáváním výsledků zahraničního studia). Pokud si studující zvolí sociologii jako obor diplomový, tvoří součást státní závěrečné zkoušky i obhajoba bakalářské práce. Požadavky na tuto práci jsou určeny zvláštním předpisem.

Studenti se při studiu řídí studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku. Přístup ke studijním katalogům jednotlivých imatrikulačních ročníků lze nalézt na stránkách fakulty.

(?)

Státní závěrečné zkoušky jsou organizovány ve zkouškovém období každého semestru. Sestávají z obhajoby bakalářské práce a ze státní závěrečné zkoušky. Termíny bakalářských obhajob a závěrečných zkoušek, tématické okruhy k jednotlivým předmětům zkoušek a způsob jejich provedení jsou uvedeny na webových stránkách katedry nebo v Informačním systému (IS, složka Dokumenty). K vedení obhajob a průběhu závěrečných zkoušek jmenuje děkan FSS komisi.

Bakalářská práce vypracovaná v rozsahu 72 000 - 90 000 znaků nemá charakter samostatného empirického výzkumu (případnou výjimku musí schválit vedoucí práce). Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku.

Závěrečná zkouška má písemnou formu.

Bakalářská zkouška sestává z 3 samostatných písemných zkoušek. Každá z nich je hodnocena samostatně. Jednotlivé zkoušky z oboru sociologie se skládají z těchto předmětů: (i) Obecná sociologické teorie, (ii) Klasické sociologické teorie, (iii) Metody a techniky sociologického výzkumu.

Katedra stanovuje (resp. aktualizuje) tématické okruhy a literaturu k jednotlivým předmětům bakalářské státní zkoušky do termínu zahájení semestru, v němž tato zkouška bude probíhat. Otázky závěrečných písemných zkoušek se váží na vypsané tématické okruhy a předepsanou literaturu.

(?)

Absolvent bakalářského programu sociologie může (po splnění podmínek přijímacího řízení) pokračovat v libovolném navazujícím magisterském studiu. Absolventi nejčastěji pokračují v navazujícím studiu sociologie nebo - pokud studovali ve dvouoborovém studiu - v navazujícím studiu druhého oboru (např. v politologii, žurnalistice, mezinárodních vztazích apod. Své navazující studium mohou realizovat nejen na fakultách MU, ale také na fakultách českých nebo zahraničních vysokých škol. Svým bakalářskými kompetencemi získanými na FSS jsou na takové studium velmi dobře připraveni.

(?)

Aktivní studenti

Obhájené závěrečné práce