Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Absolvent/ka získá základní kompetence v oblasti obecně vědecké metodologie a analytické práce.
• Absolvent/ka ovládá základní metodologické a technické kompetence v oblasti sběru, zpracování a analýzy empirických dat (sekundární analýza, analýza dokumentů, kvantitativní i kvalitatativní metody)
• Absolvent/ka rozumí povaze, struktuře a vývoji oboru, jeho teoretickým východiskům a způsobům a pravidlům interpretace; disponuje základními schopnosti v oblasti pojmové práce a konceptuální sociálněvědní analýzy
• Absolvent/ka získá základní vědomosti o povaze, utváření, reprodukci a fungování sociálních nerovností a moci, o vztazích mezi aktéry a sociální strukturou a sociálním jednání – v nejrůznějších oblastech sociálního života.

Absolventi genderových studií mohou najít uplatnění v oblasti státní správy a samosprávy, v nevládních neziskových organizacích, v médiích, ale i v politických subjektech nebo vzdělávacích zařízeních. Absolventky a absolventi jsou schopni nabídnout svým zaměstnavatelům fundované analýzy, podněty a evaluace genderové problematiky v oblastech jako je výchova a vzdělávání, rodinné struktury i pracovní trh, násilí vůči ženám apod. Genderová studia rozvíjejí i druhou specializaci studujících v rámci dvouoborového bakalářského studia a na trh práce se tak dostanou genderově vnímavé osobnosti v oblasti žurnalistiky, mezinárodních vztahů, environmentalistiky atd. podle zvolených studijních kombinací.

Pozornost věnovaná sociálním nerovnostem z genderové perspektivy je v českém veřejném (mediálním i politickém) i akademickém kontextu dlouhodobě podceňovaná. V mezinárodních srovnáních si Česká republika pohoršuje (gender pay gap, zastoupení žen ve veřejných a akademických funkcích, absence podpory zapojení otců v soukromé sféře apod.), a proto ze strany mezinárodního společenství roste tlak na politickou reprezentaci ČR, aby tyto nerovnosti zdůvodňovala, analyzovala a řešila. Absolventky a absolventi oboru genderových studií takové kompetenci (kriticky reflektovat a analyzovat) během studia nabydou a mohou ji zaměstnavatelům poskytnout.

• Bez profesního postavení

V prezenční formě bakalářského studia si mohou studující zvolit celkem tři volitelné kurzy (18 z celkových 90 kreditů, cca z 15 kurzů) ve vyšších studijních ročnících. V kombinované formě je studujícím nabízen alespoň jeden tzv. volitelný předmět, jehož nabídka se v pravidelných intervalech obměňuje.

Struktura povinných kurzů respektuje cíle a zaměření studia: teoretické (Sociologické teorie genderu, sdílený kurz Úvod do sociologie) a metodologické kurzy (Metodologie studia genderové problematiky, Gender v terénu), tematicky profilované kurzy, které poskytují základní přehled o struktuře analyzovaných jevů a problémů (Genderová struktura společnosti I a II, Historie ženského hnutí a feminismu), aplikované kurzy (soustředí se na dovednosti uplatnitelné v praxi: Metody prosazování genderové rovnosti, Gender a právo, Praxe), dále standardní kurzy zaměřené na zvládnutí bakalářské práce (Diplomový seminář) a volitelné profilující kurzy. Takový poměr povinných a volitelných kurzů zajistí, že si studující osvojí základy teoretické a metodologické odborné práce, které vhodně rozšíří o tematickou specializaci v závislosti na volitelných kurzech.

Praxe je pro studenty a studentky oboru genderová studia povinným kurzem během studia. Je zaměřena především na mapování institucí, jejich genderové struktury a témat, které dané instituce řeší. Jejím úkolem je, aby se budoucí absolventky a absolventi seznámili s institucemi, které mohou být jejich zaměstnavateli, a především aby pronikli do sítí institucí, které jsou účastny v procesu identifikace či řešení vybraných problémů s genderovými aspekty. Úkolem studujících v průběhu čtvrtého semestru je vyhledat organizaci, ve které budou moci vykonávat svou povinnou praxi. Cílem kurzu Praxe 1 je, aby si studující našli instituci, ve které budou vykonávat praxi, aby si ujasnili, co se od nich během praxe ze strany školy i organizace očekává. Výsledkem kurzu je oboustranně podepsaná smlouva s organizací. V pátém semestru studující navštěvují kurz Praxe 2, kde sdílí své zkušenosti z praxe, prezentují závěrečné analytické zprávy, které si vzájemně komentují. Součástí kurzu Praxe 2 jsou i workshopy připravené ve spolupráci s expertkami z praxe (workshop na téma genderový audit organizace, workshop na téma fundraising, workshop na téma přímá akce). Studující v kombinované formě studia kurz absolvují v 5. semestru studia. Očekává se u nich, že již mají zkušenost s institucemi trhu práce a snáze se tak do terénu, kde svou povinnou praxi vykonají, dostanou a svou vlastní pracovní zkušenost zhodnotí.

Bakalářská státní závěrečná zkouška se skládá z písemné části a z obhajoby bakalářské práce. Každá z nich je hodnocena samostatně. Vypočítává se celková známka za obor (včetně známky za bakalářskou práci). Písemná část sestává ze 3 samostatných písemných zkoušek: 1) Genderová struktura společnosti a historie ženského hnutí, 2) Metodologie výzkumu genderové problematiky, 3) Sociologické teorie genderu. V těchto státnicových okruzích jsou přezkoušeny znalosti z hlavních povinných předmětů za celou dobu studia. Náplň státnicových testů je průběžně evaluována s ohledem na změny ve vyučovaných předmětech tak, aby testované znalosti korespondovaly s tím, co bylo obsahem kurzů, kterými prošla daná kohorta.

Součástí státní závěrečné zkoušky je obhajoba bakalářské práce, kterou studující vypracovávají na základě zadání vedoucí práce a pod jejím vedením. Práce se liší tematickým zaměřením, sdílejí však jednotné zásady pro vypracování. Práce musí vycházet z teoretického rámce založeného na zpracování odborné literatury, musí obsahovat popis metodologie a musí zahrnovat genderovou analýzu zpracovaného tématu. Práce mohou být jak teoretické, tak empirické, přičemž se vyžadují nekontaktní způsoby získávání dat.

Absolventu bakalářského studijního oboru genderových studií mohou (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v magisterské profilaci Genderová studia na katedře sociologie FSS MU.