Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit principy fungování pracovního práva;
• interpretovat a aplikovat normy dané oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení;
• samostatných úvah o pracovním právu de lege lata, a to zejména v reakci na tvorbu a realizaci odpovídajících politik státu;
• mezinárodní komunikace s odbornými pracovišti a vytváření mezinárodních vědeckovýzkumných týmů v oblastech pracovního práva;
• fundované publikační činnosti v národním i mezinárodním měřítku v problematice pracovního práva;
• didakticky působit v oblastech pracovního práva.

Program je určen především těm, kteří se chtějí věnovat akademické dráze a vědecké práci, ev. těm, kteří chtějí získat hlubší teoretické znalosti v některé z právních disciplín.

• Bez profesního postavení

Studijní plán je tvořen individuálně na základě dohody mezi studentem a školitelem v souladu s platnou akreditací. Studijní plán schvaluje na návrh školitele oborová komise. Obsahuje téma disertační práce, povinné předměty (tj. předměty vázané na obor a na jeho širší základ včetně jazyka), povinně volitelné předměty (tj. předměty vázané na pedagogickou práci a disertaci) a požadavky školitele. Student musí v průběhu studia (standardní doba studia čtyři roky) absolvovat všechny povinné předměty a dále povinně volitelné předměty v rozsahu minimálně 16 kreditů. Student je povinen složit státní doktorskou zkoušku a předložit k obhajobě disertační práci na téma vázané k oboru.

Studium je kreditováno systémem ECTS a k jeho úspěšnému ukončení je třeba získat min. 240 kreditů (minimální kreditový zisk vyžadovaný k postupu do dalšího ročníku je 20). Student musí dále absolvovat státní doktorskou zkoušku, která obvykle probíhá ve třetím či čtvrtém roce studia, je ústní, má komisionální charakter a její obsahová náplň sestává z témat oborových kursů. Studium je pak ukončeno obhajobou disertační práce, která je původním vědeckým dílem zpracovaným na téma specifikované studijním plánem. Minimální požadovaný rozsah disertační práce je 150 stran, přičemž se předpokládá, že v době obhajoby již bude práce či její podstatná část publikována některým z obvyklých způsobů (tj. ve formě recenzovaných článků, monografie apod.).

Bez návaznosti.