Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• rozumět problematice jednotlivých interních onemocnění;
• profesionální komunikace s vyšetřovanými;
• znát správné diagnostické postupy;
• na jejich základě bude umět navrhnout adekvátní léčbu;
• vysvětlit prevenci civilizačních onemocnění a zdravý životní styl.

Absolvent Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě MU se uplatní v celé šíři zdravotnického systému, jak ve státním, tak v soukromém sektoru, v ambulantních provozech nebo v lůžkových zařízeních. Pokud se chce lékař - absolvent lékařské fakulty - specializovat pro obor vnitřní lékařství, může si zvolit buď obor vnitřní lékařství (všeobecná interna), nebo některý ze specializačních podoborů. Atestační příprava trvá obvykle pět let, z toho první dva roky je společný interní kmen a poté následují tři roky specializačního výcviku. Po úspěšném absolvování základního interního kmene se může lékař dále specializovat v celkem 14 následujících interních oborech: - vnitřní lékařství – všeobecná interna;

- alergologie a klinická imunologie – zabývá se diagnostikou a léčbou poruch imunity;

- angiologie – zabývá se diagnostikou a léčbou onemocnění cév;

- endokrinologie a diabetologie – zabývá se diagnostikou a léčbou chorob žláz s vnitřní sekrecí, včetně diabetes mellitus;

- gastroenterologie – zabývá se diagnostikou a léčbou chorob trávicího traktu, včetně chorob jater, žlučníku a pankreatu;

- geriatrie – zabývá se specifiky diagnostiky a léčby vnitřních chorob ve stáří;

- hematologie a transfuzní lékařství – zabývá se diagnostikou a léčbou chorob krve a zajišťuje transfúzní službu;

- infekční lékařství – zabývá se diagnostikou, léčbou a prevencí infekčních chorob;

- kardiologie – zabývá se diagnostikou, léčbou a prevencí onemocnění srdce;

- klinická onkologie, radiační onkologie – zabývá se diagnostikou a terapií nádorových onemocnění;

- lékařská genetika – zabývá se diagnostikou a prevencí dědičných chorob;

- nefrologie – zabývá se diagnostikou a léčbou onemocnění ledvin;

- revmatologie – zabývá se diagnostikou a konzervativní léčbou onemocnění pohybového aparátu;

- tuberkulóza a respirační nemoci – zabývá se především diagnostikou a léčbou tuberkulózy.

Na společný interní základ navazují i některé další obory, které jsou sice vnitřnímu lékařství blízké, ale jsou převážně laboratorní:

- klinická biochemie – zabývá se indikací a hodnocením biochemických vyšetření a hodnocením a péčí o kvalitu těchto vyšetření;

- klinická farmakologie – zabývá se hodnocením a úpravami farmakoterapie, zejména u komplikovaných pacientů.

Po atestaci v oboru vnitřní lékařství může lékař získat atestaci v oboru "nástavbovém":

- intenzívní medicína – zabývá se intenzivní péčí o pacienty v těžkém stavu;

- paliativní medicína a léčba bolesti – zabývá se léčbou chronické bolesti.

Lékař absolvent má možnost také dále pokračovat v doktorském studiu (PhD), může se zapojit do výzkumných úkolů na pracovišti. Po získání zkušeností a odborných atestací se může realizovat v akademické oblasti při výuce jak v pregraduálním, tak i postgraduálním studiu.

• Lékař

Standardní doba studia oboru všeobecného lékařství na LF MU je 12 semestrů. Jde o magisterské prezenční jednooborové studium. Výuka v  předmětu Vnitřní lékařství probíhá v 6 samostatných blocích. V letních prázdninách po 8. semestru musí student absolvovat 2 týdny praxe na interním oddělení nemocnice. Výuka vnitřního lékařství probíhá jednak v 9.-10 semestru, kdy musí splnit celkem 18 kreditů absolvováním povinných předmětů a 3 kredity z povinně volitelných předmětů. Pro postup do 11.-12 semestru musí splnit předepsané prerekvizity dle studijního katalogu. V posledních 2 semestrech (11-12) probíhá výuka formou blokové předpromoční praxe v trvání 7 týdnů, kdy student pracuje na interní klinice pod dozorem zkušených lékařů. Předmět je ukončen SRZ.

V rámci předmětu Vnitřní lékařství musí student absolvovat povinnou praxi.

V letním období po 8. semestru 2 týdny praxe na lůžkovém interním oddělení krajské nemocnice. Praxe je hodnocena 1 kreditovým bodem. Student pracuje jak na lůžkovém oddělení tak na ambulanci pod vedením odborných lékařů. Aktivní účast na praxi je potvrzována přednostou interního pracoviště Cílem praxe je doplnit a prohloubit si teoretické znalosti, získat a zlepšit si pracovní dovednosti.

Státní rigorózní zkouška (SRZ) se skládá ze 2 částí.

První část je praktická, kdy student vyšetří nemocného. Na základě získaných poznatků navrhne pro nemocného diagnosticko-terapeutický plán, zhodnotí výsledky laboratorních a přístrojových vyšetření a navrhne způsob léčby.

Druhá část je teoretická ústní zkouška, kdy student si vytáhne 1 složenou otázku, obsahující 3 podotázky z různých oblastí interny. Účelem ústní zkoušky je prověřit, že absolvent je schopen diferenciálně diagnostické rozvahy a má znalosti, které mu umožní se správně rozhodovat a postupovat v akutních situacích.

Absolvent Lékařské fakulty je plně erudovaný pracovník a může se zařadit do pracovního procesu na různých zdravotnických pracovištích, kde se bude dále erudovat ve zvolené specializaci v rámci postgraduálního vzdělávání.