Pomocné vědy historické – Katalog oborů MU
Pomocné vědy historické„Ad fontes.“ |
Doktorský program oboru Pomocné vědy historické je zaměřen na hloubkové studium pomocných věd historických, dějin správy, dále na teoretické i praktické aspekty ediční techniky (jak středověkých, tak i novověkých pramenů), včetně dějin metodologie jednotlivých pomocněvědných disciplín. Předmětem zájmu jsou prameny jak úřední, tak i literární provenience.
Absolvent doktorského studia pomocných věd historických získá velmi dobré znalosti z pomocných věd historických, dějin správy a ediční techniky a dále minimálně jednoho světového jazyka. Hluboké znalosti získá z předmětu své specializace.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- dle zaměření své výzkumné orientace zapojení do vědeckovýzkumné činnosti;
- aplikovat teoretická a metodologická východiska pomocných věd historických;
- připravit kritickou edici vybraného historického pramene;
- je schopen samostatné vědecké práce;
- vést semináře na univerzitním pracovišti;
- konat přednášky na univerzitním pracovišti.
Místem uplatnění absolventa jsou primárně instituce mající vědeckovýzkumný charakter (vědecká pracoviště se zaměřením na vydávání historických pramenů); dále je to síť archivů, muzeí a knihoven s historickými fondy. Dále se absolventi mohou uplatnit ve všech typech historických a paměťových institucí.
- Bez profesního postavení
Standardní doba prezenčního studia oboru činí osm semestrů. Každý student sestavuje na začátku svého studia individuální studijní plán (konzultovaný se svým školitelem) podle platného katalogu. Ten nabízí předměty společného základu (filozoficko-metodologická příprava), předměty jazykové přípravy (zahrnuje jeden živý světový jazyk dle individuálního výběru doktoranda), povinné oborové předměty (zajišťované domovským ústavem), případně další volitelné předměty (volí si student sám s ohledem na zaměření své disertační práce). Pro přístup ke státní doktorské zkoušce musí student získat celkově 240 kreditů.
Studenti se řídí při průchodu studiem svým individuálním studijním plánem a pokyny školitele.
Podle zaměření svých disertačních prací jsou doktorandi zapojeni do vědeckovýzkumné činnosti ústavu (edice CDB, edice literárních památek rané české reformace, edice Regesta Imperii, edice raněnovověkých úředních pramenů). S výsledky svého bádání seznamují posluchače bakalářského a magisterského studia ve výběrových přednáškách. Dále mají doporučeno účastnit se přednášek a seminářů, které pro doktorandy pořádá Centrum medievistických studií v Praze, účast na Brněnských medievistických pátcích a dalších oborových konferencích. Povinná jsou rovněž pravidelná setkávání doktorandů na doktorských čteních, při nichž frekventanti vyšších ročníků pod vedením svého školitele seznamují frekventanty ročníků nižších s postupem prací při řešení svého disertačního úkolu a s dalšími vybranými problémy své vědecké práce.
Ukončení studia předchází úspěšné složení státní doktorské zkoušky a obhajoba disertační práce. Zkouška je složena ze tří částí, a to a) z širšího vědního základu, kdy doktorand prokáže své znalosti historie a dějin správy, b) z pomocných věd historických a c) z vlastní specializace. Rozprava je vedena rovněž o třech doktorandem vypracovaných elaborátech. Podmínkou pro složení všech částí zkoušky je přehled o současném stavu vývoje jednotlivých disciplín a znalost nejnovější literatury.
0
Aktivní studenti
|
12
|