Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Samostatně publikovat odborné stati a monografie.
• Konzultovat bakalářské a diplomové práce.
• Přednášet vybraná témata ve vysokoškolské výuce.
• Přispívat k řešení důležitých problémů oboru na vědecké úrovni.
• Uspět v mezinárodním vědeckém prostředí.

Na vysokých školách.

Na středních školách.

Ve státní a veřejné správě.

V muzeích, galeriích, v oblasti památkové péče.

• Bez profesního postavení

Kreditový model a systém plnění předmětů jsou stejné jako u jiných oborů doktorského studia na Filozofické fakultě.

Povinné předměty oboru Dějiny starověku tvoří metodologické semináře a workshopy, doktorská čtení z kapitol připravovaných dizertací, účast na vybraných speciálních přednáškách, publikace v recenzovaných časopisech, účast na domácích i mezinárodních konferencích. Celkem je nutné získat 240 kreditů, z toho 26 kreditů za povinně volitelné předměty.

Zaměření současného doktorského studia: římské a pozdně antické dějiny, řecké dějiny, obecná starověká kulturní a metodologická problematika.

Doktorská státní zkouška se skládá z obhajoby dizertační práce a z odpovědí studenta na otázky zadávané z širších okruhů, s nimiž je student před zkouškou seznámen.

Mezioborová spolupráce je preferována stejně tak jako spolupráce mezifakultní (např. s fakultami právnickými).

Vice versa mohou absolventi doktorského studia Dějin starověku pokračovat v postgraduálním studiu na oborech a fakultách, které mohou obohatit svými vědomostmi (např. právní romanistika, religionistika, politologie atd.)