Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• analyzovat lingvistická data ve zvoleném teoretickém rámci;
• interpretovat vybrané charakteristiky češtiny z typologického hlediska;
• předávat získané zkušenosti z oboru formou pedagogické činnosti, odborných přednášek a publikací;
• řešit samostatně nové vědecké problémy s využitím spolehlivých zdrojů.

Absolvent je odborníkem znalým češtiny jakožto „systému“ a/nebo češtiny jakožto formy lidského jednání. Má možnost uplatnění v akademickém prostředí zabývajícím se studiem a/nebo výukou češtiny, respektive v oborech orientovaných obecně na jazyk a jeho aplikace.

• Bez profesního postavení

Standardní doba prezenčního studia oboru činí osm semestrů. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat celkově 240 kreditů za povinné předměty. Studenti se řídí při průchodu studiem studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku. Přístup ke studijním katalogům jednotlivých imatrikulačních ročníků naleznete na stránkách fakulty.

Státní zkouška je koncipována jako odborná disputace o lingvistických problémech se členy zkušební komise. Nejpozději měsíc před zkouškou komise stanoví soubor témat, která budou předmětem diskuse, a seznámí s nimi uchazeče. Zkouška probíhá nezávisle na obhajobě disertační práce vždy ve zkouškovém období a student ji musí úspěšně absolvovat do konce 6. semestru studia.

Obhajoba disertační práce se skládá: z prezentace doktoranda školitelem, prezentace hlavních bodů práce doktorandem, prezentace posudků, odpovědí na posudky, diskuse. Po diskusi komise hlasuje a stanoví známku.