Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• systematického pochopení a zvládnutí metodologie příslušné dílčí disciplíny klasické filologie s přesahem do příbuzných oborů;
• koncipovat, navrhovat a realizovat pokročilé výzkumné postupy a obohatit klasickou filologii původním výzkumem;
• samostatně vyvíjet badatelskou činnost, včetně sebereflexe;
• vytvořit rozsáhlejší dílo z oblasti klasické filologie, které vlastním výzkumem přispívá k rozšíření hranic poznání;
• prezentovat a obhájit výsledky svého vlastního výzkumu na mezinárodním fóru.

Absolvent doktorského studia klasické filologie je podle své dílčí specializace důkladně vzdělán v oblasti latinské, resp. starořecké lingvistiky a římské, resp. starořecké literární vědy včetně historiografického, jazykovědného a společensko-kulturního kontextu (dle vlastní volby např. v oboru antické filozofie a náboženství, antického výtvarného umění, řecko-římských dějin, antických reálií, srovnávací jazykovědy a srovnávací literární vědy). Vedle důkladné sečtělosti ve starověkých latinských a starořeckých textech výborně ovládá teoretické a metodologické principy překladu starověkého latinského i starořeckého originálního textu. Současně je schopen vyspělé samostatné interpretace originálních textů. Má hlubokou znalost předmětu své specializace a je vybaven teoretickou vědeckou a metodologickou průpravou, kterou uplatňuje při samostatné, tvůrčí vědecké práci. Ovládá výborně minimálně jeden světový jazyk a je současně dostatečně teoreticky připraven na osvojení si dalších moderních cizích jazyků v evropském prostoru, zejména jazyků románských a novořečtiny.

Absolvent je schopen samostatného uplatnění na všech místech zejména humanitního zaměření, vyžadujících samostatné a kritické myšlení, především na vysokých školách a na vybraných středních školách (po eventuálním doplnění učitelské způsobilosti), především však ve vědeckých institucích, v překladatelství odborné literatury i v mediální oblasti. Současně je mu otevřena možnost práce v humanitně orientovaných ústavech Akademie věd, archivech, knihovnách a muzeích, v knižních nakladatelstvích a v neposlední řadě také v diplomacii nebo orgánech Evropské unie.

Standardní doba studia jsou 4 roky. Během studia musí doktorand získat celkem 240 kreditů, z toho 214 kreditů za povinné předměty (kredity typu A) a zbývající kredity za povinně volitelné předměty (kredity typu B).

Na základě individuálního studijního plánu se výuka doktorandů realizuje v rámci filozofické přípravy (zajišťuje Katedra filozofie), odborné metodologické přípravy (probíhá pod vedením školitele a po domluvě s ním), jazykové přípravy (doktorand ji absolvuje buď na Centru jazykového vzdělávání MU, nebo podle rozhodnutí oborové komise a školitele formou cizojazyčného referátu) a odborné přípravy jak lingvistického, tak literárního zaměření.

V průběhu studia posluchači přednesou z tematiky připravované disertace alespoň jeden referát na mezinárodní vědecké konferenci, workshopu nebo odborném semináři, publikují alespoň jednu cizojazyčnou odbornou studii v recenzovaném periodiku nebo sborníku.

Mezi povinně volitelné předměty patří Speciální přednášky I–IV, které jsou stanoveny studijním plánem a doktorand si je volí se souhlasem školitele.

Státní doktorská zkouška: Kandidát si ke zkoušce připraví výklad a obhajobu pěti tematických okruhů. Vybere si je ve spolupráci se školitelem a nejpozději 2 měsíce před plánovaným termínem zkoušky je odevzdá v písemné podobě (každý 3–5 stran včetně literatury) na sekretariát ÚKS FF MU. Okruhy se nesmí obsahově krýt s tématem disertační práce. Oborová komise klasické filologie má právo vrátit nedostatečně připravené podklady k přepracování. V průběhu zkoušky kandidát na základě požadavků zkušební komise pojedná nejméně o dvou okruzích a zodpoví doplňující otázku.

Doktorské studium završuje studium klasických jazyků a po něm následuje již jen samostatná vědecká práce.