Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• ovládat výzkumné postupy potřebné ke komplexnímu poznávání sociálních problémů, obtížných životních situací a jejich řešení;
• samostatně vědecky, s pomocí pokročilých výzkumných postupů reflektovat různé aspekty řešení sociálních problémů a obtížných životních situací;
• tvořit koncepce, programy, projekty a analýzy řešení sociálních problémů a obtížných životních situací;
• po získání zkušeností koordinovat analytickou a koncepční práci v organizacích státního, nestátního, veřejného nebo koerčního sektoru;
• disponovat poznatky a dovednostmi, které odpovídají nejnovějším trendům v rámci tematické oblasti své disertace;
• koncepčně a metodicky rozhodovat v oblasti sociální politiky a sociální práce.

Absolventi doktorského studia sociální politiky a sociální práce nacházejí uplatnění ve výzkumných a akademických organizacích, v organizacích veřejné správy, sociální politiky, sociální práce a sociálních služeb. V těchto organizacích se stávají výzkumníky, tvůrci koncepcí a programů, učiteli vyšších odborných škol a universit. Prosazují se jako autoři strategií řešení sociálních problémů nebo podpory zvládání obtížných životních situací na všech úrovních působení (národní, oblastní i lokální), jako poradci a experti politických subjektů, státní správy nebo nevládních (i nadnárodních) organizací.

• Sociální pracovník

K obhajobě disertace a k závěrečná ústní zkoušce může přistoupit student, který splní následující podmínky: 1/ Získání 240 kreditů (dále jen ECTS) za předměty doktorského studia sociální politiky a sociální práce. 2/ Z uvedených 240 ECTS získá 135 ECTS za povinné předměty přípravy disertační práce, tzn., v prvním semestru předloží zdůvodnění výzkumné otázky disertace, která je akceptována; v šestém semestru předloží a obhájí úplnou konceptualizaci výzkumné otázky disertace; v osmém semestru předloží k obhajobě disertaci; během standardní doby studia (tj. během osmi semestrů) publikuje relevantním způsobem odbornou stať, která argumentuje konceptualizaci výzkumné otázky disertace; 3/ Z uvedených 240 ECTS získá 52 ECTS za povinně volitelné předměty teoretického základu a metodologie výzkumu. 4/ Z uvedených 240 ECTS dále získá 67 ECTS za volitelné předměty. 5/ Během standardní doby studia absolvuje semestrální pobyt, věnovaný konzultování a přípravě disertace, na zahraničním pracovišti. 6/ Relevantním způsobem publikuje nejméně dvě odborné stati, jejichž argumentace se stane součástí disertace. 7/ Složí požadovanou zkoušku z anglického jazyka (nebo předloží doklad o absolvování jejího ekvivalentu).

V rámci obsahu studia není vyžadována. V rámci volitelné části studia je možné získat ECTS za výzkumnou činnost, která se vztahuje k aplikaci teoretických a metodických poznatků a dovedností při řešení praktických otázek sociální práce či sociální politiky.

Studium je ukončeno 1/ obhajobou disertace a 2/ státní zkouškou, která je ústní. Ad 1/ Disertaci a její obhajobu posuzuje pětičlenná komise, která svá stanoviska opírá o studentovi předem známá vyjádření dvou oponentů. Jeden oponent a dva členové komise jsou vždy odborníci z jiných pracovišť než z Masarykovy university. Komise a oponenti při svém hodnocení přihlížejí zejména k následujícím kritériím: 1/ Jasnost formulace výzkumné otázky a explicitní argumentace relevantního postupu jejího zodpovězení autorem, tzn. zejména, explicitní argumentace pojetí konceptualizace, operacionalizace, metodiky zkoumání, validity empirických zjištění aj.). 2/ Široká orientace a komplexní porozumění autora teoriím a konceptům, které jsou uznávány mezinárodní oborovou komunitou a jsou relevantní z hlediska výzkumné otázky. 3/ Adekvátní aplikace teorií a konceptů, které jsou relevantní z hlediska výzkumné otázky, při interpretaci empirických zjištění. 4/ Zodpovězení výzkumné otázky autorem. 5/ Pojednání aplikačních implikací autorem, které je konzistentní s výzkumnou otázkou, použitou konceptualizací a novými poznatky autora. AD 2/ Státní zkouška spočívá v zodpovězení otázky, kterou studentovi po konzultaci s oponenty položí zkušební komise. Otázka od studenta vyžaduje komplexní pojednání některého z teoretických nebo metodologických témat, která se týká disertace a nebylo relevantním způsobem pojednáno během obhajoby. Otázka vyžaduje širší pojednání daného tématu, které překračuje argumentaci tématu v rámci disertace.

U PGS se nevyžaduje.