Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• rozumět klíčovým pojmům společenských věd, které jsou potřebné pro výkon činností sociálního pracovníka (zejména sociální politika, etika, sociologie, psychologie, právo) a umí je aplikovat při pomoci konkrétnímu klientovi
• posoudit situaci klienta (jedince, skupiny, komunity) z hlediska jeho obtíží ve vztazích se sociálním prostředím a na základě posouzení naplánovat pomoc, která odpovídá situaci klienta
• realizovat pomoc, tj. zprostředkovat interakci (porozumění, kontakt, komunikaci, vyjednávání) mezi klientem a sociálním prostředím
• hodnotit postup pomoci, poznatky použít pro další práci s klientem a seznámit s nimi všechny aktéry pomoci
• zapojit se do přípravy a realizace programů pomoci, resp. sociálních služeb, které jsou zaměřeny na problematiku specifických cílových skupin
• zvládat etické problémy a dilemata, která provázejí přípravu a realizaci pomoci
• využít vlastní zkušenosti, samostatně provést výzkum vedoucí k jejímu obohacení; základní principy výzkumu využít při posuzování problémů, při pomáhání jejich řešení a při vyhodnocování úspěšnosti jejich intervencí

Absolventi se mohou uplatnit jako samostatní sociální pracovníci nebo jako tvůrci a účastníci programů pomoci nebo sociálních služeb, zejména na regionální a obecní úrovni. Tuto práci mohou vykonávat v organizacích státního i nestátního sektoru, případně v rámci mezinárodní spolupráce nebo v zahraničí.

Studium sociální práce na katedře SPSP MU je možné kombinovat se studiem třinácti jiných oborů z MU. Nejčastěji jsou využívány kombinace s obory sociální pedagogika a veřejná politika a lidské zdroje.

Sociální pedagogika

Sociální pedagogika je aplikované odvětví pedagogiky zaměřené na poznání a zvládnutí soudobých postupů pomoci jedincům výchovným působením na rizikové a sociálně znevýhodněné skupiny mládeže a dospělých. Pozornost je také věnována na přípravu pracovníků pro výchovu a pomoc rodinám s problémovými dětmi, mládeži ohrožené drogami, na jedince propuštěné z vazby, s poruchami rodičovství a výchovy, mladistvými delikventy, kázní dětí a jejich právy, dospělé i seniory.

Veřejná politika a lidské zdroje

Veřejná politika a lidské zdroje je obor zaměřený na poznání a zvládnutí soudobých přístupů a metod sociální intervence v oblasti veřejné a sociální politiky, věnuje se též lidským zdrojům v organizacích, které tyto intervence provádějí, a nástrojům, které využívají. Pozornost je také věnována tvorbě, zavádění, koordinaci a hodnocení sociálních služeb, služeb zaměstnanosti, rozvoji lidských zdrojů na ústřední a regionální úrovni a v rámci samosprávných obcí, státních institucí, neziskovém i ziskovém sektoru.

• Sociální pracovník

Sociální práci je možné v presenčním bakalářském studiu studovat ve dvou variantách: samostatně (dále jen „samostatné studium“ sociální práce), nebo společně s jiným oborem (dále jen „studium s jiným oborem“). Podmínky přístupu k bakalářské zkoušce se v „samostatném studiu“, a „studiu s jiným oborem“ liší z hlediska počtu kreditů. V obou případech se také liší počet absolvovaných předmětů, a tudíž také hloubka osvojených znalostí a dovedností. Při odlišném počtu předmětů a kreditů se však neliší podíl typů předmětů (teorie a etika v sociální práci; společenské vědy; praxe a supervize; aj.) a neliší se ani výstupy z učení (viz výše). Tentýž výstup z učení je v případě „studia s jiným oborem“ minimálně nezbytný pro výkon samostatné sociální práce, v případě „samostatného studia“ je hlubší než minimálně nezbytný.

V rámci samostatného studia se k bakalářské zkoušce na oboru sociální práce může přihlásit student, který splní následující podmínky: 1/ Získá předepsaný počet 180 kreditů (dále jen „ECTS“). Do tohoto počtu se započítávají ECTS získané za celouniversitní tělesnou výchovu a universitou předepsanou minimální jazykovou kompetenci. 2/ Získá 107 ECTS za povinné předměty. Za povinně volitelné předměty jsou studenti povinni získat 73 ECTS. 3/ Absolvuje nejméně jeden předmět vedený v anglickém jazyce. Se souhlasem vedoucího katedry může student tento předmět absolvovat na zahraniční vysoké škole. 4/ Doloží univerzitou stanovené minimální jazykové kompetence pro absolventa bakalářského studia. 5/ Získá 2 ECTS za celouniversitní tělesnou výchovu.

Součástí bakalářské státní zkoušky je obhajoba bakalářské diplomové práce. Student musí postupovat podle katedrou vyhlášených pravidel a diplomovou práci musí předložit v katedrou požadovaném termínu.

V rámci studia s jiným oborem se k bakalářské zkoušce na oboru sociální práce může přihlásit student, který splní následující podmínky: 1/ Získá předepsaný počet 90 kreditů (dále jen „ECTS“). Do tohoto počtu se započítávají ECTS získané za celouniversitní tělesnou výchovu a universitou předepsanou minimální jazykovou kompetenci. 2/ Získá 67 ECTS za povinné předměty (pokud diplomovou práci obhajuje na oboru SPR a získá za ni v relevantních předmětech celkem 6 ECTS), nebo 61 ECTS (pokud obhajuje bakalářskou práci na druhém oboru). 3/ Získá 23, resp. 29 ECTS za povinně volitelné předměty. Z těchto ECTS za povinně volitelné předměty mohou studenti bez souhlasu vedoucího katedry nejvýše 5 nahradit ECTS za volitelné předměty. 4/ Absolvuje nejméně jeden předmět vedený v anglickém jazyce. Se souhlasem vedoucího katedry student nemusí tento předmět absolvovat na oboru SPR. Mj. jej může absolvovat na zahraniční vysoké škole. 5/ Doloží univerzitou stanovené minimální jazykové kompetence pro absolventa bakalářského studia. 6/ Získá 2 ECTS za celouniversitní tělesnou výchovu. 7/ Pokud student obhajuje bakalářskou práci na oboru sociální práce, musí tuto práci předložit v katedrou požadovaném termínu při její přípravě postupovat podle Katedrou sociální politiky a sociální práce stanovených pravidel.

Součástí bakalářské státní zkoušky je obhajoba bakalářské diplomové práce. Student musí postupovat podle katedrou vyhlášených pravidel a diplomovou práci musí předložit v katedrou požadovaném termínu.

Součástí bakalářského studia SPR je absolvování povinné odborné praxe v sociální práci. Cílem praxí studentů sociální práce je: (a) Umožnit studentům, aby si prakticky vyzkoušeli metody, se kterými se seznámili teoretickým studiem. (b) Umožnit studentům, aby mohli v průběhu studia konfrontovat své teoretické představy o sociální práci s jejich praktickou realizací. (c) Zprostředkovat studentům zkušenost se sociálními vztahy a způsoby práce, které jsou uplatňovány v pomáhajících organizacích, a podnítit snahu studentů o reflexi této zkušenosti. (d) Stimulovat proces identifikace studentů se sociální prací jako oborem. Student absolvuje 416 hodin praxe a 78 hodin supervizních seminářů. Ve druhém semestru si studenti mají možnost zapsat povinně volitelný předmět „Exkurse do organizací“, za které může získat 3 ECTS. Vlastní výkon praxe začíná ve třetím semestru studia a je organizován do tří postupně zapisovaných povinných předmětů, za které student získá celkem 15 ECTS. Katedra SPSP zajišťuje studentům praxi prostřednictvím svého Centra praktických a evaluačních studií (CEPRES) na odborných pracovištích (viz www.cepres-muni.cz), kde působí „instruktoři praxí“. Těm katedra poskytuje školení zaměřené na vymezení role instruktora praxí, na teorii a metody sociální práce a na výkon supervize studentů sociální práce.

Státní zkouška v bakalářském studiu sociální práce má dvě části: 1/ obhajobu bakalářské diplomové práce 2/ písemnou zkoušku označovanou jako „Projekt řešení případu v sociální práci". Ad 1/ Bakalářská práce je hodnocena podle teoreticko-metodologických a formálních kritérií. Tato kritéria jsou pro studenty zveřejněna na internetových stránkách Katedry sociální politiky a sociální práce a na internetovém portálu Masarykovy univerzity (http://www.is.muni.cz). Teoreticko-metodologická kritéria hodnocení bakalářské práce jsou následující: 1/ zaměření na výzkum pomáhajících intervencí a jejich účastníků; 2/ orientace na nezodpovězenou výzkumnou otázku; 3/ pozornost tomu, co není na první pohled zjevné, 4/ důsledné sledování výzkumné otázky a metodologická kontinuita výzkumného procesu; 5/ teoretická orientace v problematice; 6/ průkaznost argumentů; 7/ aplikovatelnost získaných poznatků v praxi, resp. při řešení praktických otázek. Ad 2/ Obsahem písemné části bakalářské zkoušky, tzv. „Projektu řešení případu v sociální práci“ je aplikace teorií a metod sociální práce, etiky v sociální práci a základů práva a sociálního práva při řešení konkrétního případu. Komise hodnotí písemný výkon podle následujících kritérií: 1/ samostatné provedení komplexní reflexe životní situace klienta nebo skupiny klientů, 2/ hledání překážky i zdrojů zvládání životní situace klientem, 3/ aplikace teoretické a metodické znalosti různých modelů sociální práce při hledání účinných způsobů pomoci, 4/ pojmenování etických témat, 5/ využití znalosti sociálně politických a právních podmínek a možností volby způsobu a postupu pomoci, 6/ zdůvodnění zvoleného způsobu pomoci.

Absolvent bakalářského studia sociální práce může pokračovat v magisterském navazujícím studiu téhož oboru na FSS MU nebo na jiné vysoké škole. Na některých vysokých školách, zejména v zahraničí chápou jako těsně navazující nebo dokonce totožné obory sociální práce a sociální pedagogika. V těchto případech může absolvent pokračovat ve studiu sociální pedagogiky. Absolvent případně může, v závislosti na podmínkách přijetí jiných oborů a škol, pokračovat v magisterském navazujícím studiu příbuzných oborů, např. sociální politika, veřejná politika, management sociálních služeb apod.