Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• samostatně odborně pracovat v oblasti jazykovědné filologie;
• překládat odborné texty z lingvistiky a příbuzných oblastí;
• pracovat v povoláních vyžadujících schopnost samostatného kritického myšlení a kultivovaného jazykového projevu v němčině i mateřském jazyce.

Absolvent doktorského studia filologie, oboru německý jazyk, disponuje spolehlivými obecně uplatnitelnými znalostmi a dovednostmi potřebnými pro samostatnou filologickou práci. Je schopen samostatné odborné reflexe jazykových fenoménů v synchronní i diachronní perspektivě, jakož i orientace v jednotlivých směrech jazykovědného bádání v minulosti i současnosti. Zároveň dokáže tvůrčím způsobem své znalosti aplikovat na konkrétní aktuální problémy. Kromě širokého přehledu o celém oboru získá navíc detailní znalosti v rámci předmětu své specializace. Získaná kvalifikace jej předurčuje k uplatnění na pozicích filologického či obecně humanitního zaměření vyžadujících samostatné kritické myšlení a schopnost prezentace získaných poznatků, ať už ve sféře vysokých škol, ve vědeckých institucích, překladatelství apod.

• Bez profesního postavení

Standardní doba studia oboru činí osm semestrů. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat celkově 240 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné předměty tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru, povinně volitelné předměty si student volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Volitelné předměty lze vybírat z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru nebo z nabídky jiných oborů.

Studenti se řídí při průchodu studiem studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku. Náplň a průběh studia je konkretizován v individuálním studijní plánu s primárním zřetelem na zvolené téma disertační práce. Informace o nabídce předmětů a konkrétních podmínkách jejich zapisování jsou uvedeny v registračních šablonách příslušných oborů.

Praxe na externích pracovištích není povinnou součástí studia. Aktivní zapojení studentů do výukové, výzkumné a organizační práce na ústavu poskytuje doktorandům příležitost k získání a rozvinutí praktických kompetencí v těchto oblastech.

Státní závěrečná zkouška v doktorském studiu má podobu ústní rozpravy k vybraným tématům lingvistiky – zvolených typicky mimo bezprostřední záběr disertace.

Součástí státní doktorské zkoušky je rovněž obhajoba disertační práce.