Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• být členem týmu pro tvorbu veřejných politik na všech úrovních;
• řídit a být členem řídicích orgánů veřejných a neziskových organizací;
• pracovat na pozici vysokoškolského pedagoga se zaměřením na veřejný a neziskový sektor;
• koordinovat (řídit) místní a regionální rozvoj a jeho parciální subsystémy;
• pracovat na pozici výzkumného pracovníka se zaměřením na veřejný a neziskový sektor.

• Bez profesního postavení

Studium se uskutečňuje pod vedením školitele a řídí se individuálním studijním plánem schváleným oborovou radou.

V rámci svého studia je student povinen získat celkově minimálně 240 kreditů, z toho minimálně 120 kreditů za zpracování disertační práce.

V průběhu studia je student povinen absolvovat:

- povinné předměty, tj. povinné předměty společného základu (Econometrics, Metodologie I, II) a oborově povinné předměty,

- povinně volitelné předměty v minimální hodnotě 10 kreditů, přičemž za povinně volitelný předmět Pomoc při výuce může získat maximálně 25 kreditů za studium.

V souladu se zaměřením oboru a po dohodě se svým školitelem si student dále volí volitelné předměty z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru či z nabídky jiných oborů ESF či celé MU.

V průběhu prvních dvou semestrů se student věnuje v rámci povinného předmětu Studium literatury studiu světové knižní a časopisecké literatury relevantní tématu disertační práce. Na základě získání poznatků o současném stavu výzkumu v dané oblasti specifikuje v průběhu třetího semestru výzkumný problém řešený ve své disertační práci a zpracuje projekt svého výzkumu. Od třetího semestru dále si student zapisuje povinný předmět Příprava disertační práce, v jehož rámci zpracovává pod vedením svého školitele disertační práci.

- získání kreditů za absolvování předmětů v předepsané skladbě, a to v celkové minimální hodnotě 240 kreditů

- absolvování části studia na zahraniční instituci (vyjma Slovenska) v délce nejméně jednoho měsíce nebo účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci

- složení státní doktorské zkoušky

- obhájení disertační práce.

Státní doktorská zkouška prověřuje teoretické a metodologické znalosti vztahující se k oboru studia. Obecné požadavky SDZ jsou součástí obsahu programu, specifické požadavky představují tematické teoretické okruhy vztahující se k tezím disertační práce.

Spolu s přihláškou ke státní doktorské zkoušce předkládá student teze disertační práce, které dokumentují (1.) míru orientovanosti studenta v publikovaných výsledcích výzkumu a (2.) promyšlenost, teoretickou podloženost a relevantnost zvoleného výzkumného postupu. Státní doktorská zkouška probíhá formou rozpravy k předloženým tezím, přičemž otázky jsou pokládány v širším kontextu daného oboru. Cílem je prokázat připravenost studenta k samostatné vědecké činnosti v daném oboru.