Didaktika cizího jazyka – Katalog oborů MU
Didaktika cizího jazyka„Porozumění světu skrze učení se cizím jazykům.“ |
Studium v oboru Didaktika cizího jazyka otevírá studentům cestu k hlubšímu pochopení procesů učení se a vyučování cizích jazyků. Rozvíjí a kultivuje analytické schopnosti, které jsou v současné době žádány v oblasti vzdělávání.
Interdisciplinární charakter didaktiky cizích jazyků vyplývá z jejího úzkého vztahu k řadě dalších disciplín, zejména k filozofii, pedagogice a obecné didaktice, psychologii, teorii osvojování jazyka, lingvistice, kulturním studiím, literární vědě a mnoha dalším. Studenti se seznámí s moderními přístupy k učení a vyučování cizím jazykům na základě teoretických poznatků výše uvedených pomocných věd a jsou systematicky připravováni k samostatné výzkumné činnosti a k expertní analytické práci. Díky svému interdisciplinárnímu či
transdisciplinárnímu charakteru se tento výzkum pokouší blíže osvětlit institucionalizované vyučování cizích jazyků z různých perspektiv a na tomto základě na základě empiricky ověřených výsledků napomoci vytváření nových impulsů pro efektivnější procesy učení se a vyučování cizích jazyků.
Studium je určeno absolventům magisterského studia: - Učitelství cizího jazyka pro 2. stupeň základní školy nebo pro střední školy, případně absolventům studia Učitelství pro 1. stupeň se specializací v cizím jazyce - Filologie, pokud uchazeč absolvoval doplňující pedagogické vzdělání. Jeho snahou je poskytnout budoucím badatelům, případně expertům pro decizní sféru kvalitní vědeckou přípravu v oblasti didaktiky anglického, německého, francouzského či ruského jazyka.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- má přehled v oblasti vzdělávacích teorií a dokáže analyzovat a interpretovat problematiku teorie školy, teorie kurikula a teorie výuky;
- rozumí komplexní problematice osvojování jazyka a je schopen vyhodnocovat implikace teorie osvojování jazyka pro edukační praxi a aplikovat získané expertní znalosti dané problematiky v rámci výzkumu učení a vyučování cizího jazyka;
- rozumí metodologii výzkumu v didaktice cizích jazyků;
- dokáže aplikovat řadu výzkumných metod a postupů, je schopen samostatně a tvořivě koncipovat, realizovat a interpretovat výzkum v didaktice cizích jazyků;
- je obeznámen s možnostmi zkoumání cizojazyčného kurikula a jeho projektování se zřetelem k moderním oborově didaktickým konceptům a požadavkům současné společnosti na jazykové vzdělávání;
- rozumí problematice klasických i moderních lingvistických disciplín, zejména v těch oblastech, které jsou relevantní z hlediska didaktiky cizího jazyka (pragmalingvistika, psycholingvistika, neurolingvistika, sociolingvistika);
- je schopen interpretovat specifické vztahy mezi kulturou a jazykem a dokáže aplikovat získané poznatky ve výzkumné činnosti v oblasti cizojazyčného vyučování.
Absolventi oboru mohou nalézt své uplatnění jako výzkumní pracovníci v pedagogických výzkumných ústavech, národních i mezinárodních institucích, jako vysokoškolští pedagogové – vzdělavatelé učitelů, konzultanti v oblasti jazykového vzdělávání, tvůrci i posuzovatelé cizojazyčných učebnic, jiných didaktických učebních materiálů a kurikulárních dokumentů, tvůrci koncepcí v oblasti jazykového vzdělávání.
- Učitel druhého stupně základní školy
- Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky
- Učitel prvního stupně základní školy
- Učitel střední školy
- Učitel vyšší odborné školy
Standardní doba studia oboru činí osm semestrů. Požadovaný počet kreditů za celkovou dobu studia je stanoven na 240. Základ odborně profilujících předmětů oboru tvoří povinné předměty a jejich podíl činí 220 kreditů (z toho 70 kreditů za povinné předměty oborově didaktické, lingvistické a pedagogicko-psychologické; 120 za studijní předmět Příprava disertační práce a 20 kreditů za předmět Odborná orientace v oboru; 10 kreditů za předmět Další cizí jazyk). Zbývajících 20 kreditů studenti získávají za povinně volitelné nebo volitelné předměty, které si vybírá v průběhu studia v souladu se zaměřením disertačního projektu. Studenti se řídí při průchodu studiem studijním katalogem umístěném na webových stránkách PdF MU a IS MU.
Během standardní doby studia je v rámci praxe vyžadována výuková činnost na základní, střední či vysoké škole (cca. v rozsahu 2-4 hodiny týdně). U doktorandů, jejichž disertační práce je založena na empirickém výzkumu, se předpokládá absolvování klinické praxe v rámci povinně volitelného studijního předmětu Terénní výzkum, v ostatních případech je tato forma klinické praxe důrazně doporučena.
Státní doktorská zkouška (SDZ) se skládá ze dvou částí: 1. z ústní zkoušky a 2. obhajoby disertační práce. Doktorand zde musí prokázat odbornou orientaci a schopnost samostatné tvůrčí práce v oboru.
1) Ústní zkouška
První částí ústní státní doktorské zkoušky je rozprava o tezích disertační práce, které představují výtah podstatných částí připravované disertační práce. Druhou částí státní doktorské zkoušky je rozprava, při níž jsou ověřovány (1) znalosti a orientace v pedagogice a metodologii pedagogického výzkumu, (2) v lingvistice, (3) v didaktice cizího jazyka a metodologii výzkumu didaktiky cizích jazyků a dále specializované znalosti z oblasti relevantní pro disertační práci.
2) Obhajoba disertační práce
Studium v doktorském studijním programu směřuje k vytvoření disertační práce, jež podle §47 vysokoškolského zákona „prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti".
Jako disertační jsou akceptovány originální vědecké teoretické, historicko-srovnávací, metodologické a empirické práce, případně práce, které vhodným způsobem tato pojetí kombinují.
Průběh Státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce se řídí Studijním a zkušebním řádem MU – viz: http://www.rect.muni.cz/statut/studrad_new.htm (hlava V, článek 30-33).
0
Aktivní studenti
|
11
|