Teorie a dějiny vědy„Rozumět, být přesvědčivý a svědčit vědě.“ |
Posláním je rozvíjení a rozšiřování komplexních poznatků o vědě, jako dosud nejúspěšnější formě poznání, která se opírá o relevantní fakta a využívá efektivní metody. Cílem je prohloubení systematického porozumění základním otázkám v oblastech teorie vědy, metodologie věd, filozofie vědy a dějin humanitních a přírodních věd. Obor je zaměřen na mapování základních dějinných trajektorií vývoje vědy a vědeckého poznání, pochopení kontextu, historických obratů a změn vědeckých paradigmat. Studium vede k pochopení základních konceptů vědy – kauzality, determinismu, evidence, idealizaci, modelování, observaci, pravděpodobnosti. Dále rozvíjí znalosti o struktuře teorií, vědeckých metodách, induktivismu, hranicích falzifikacionismu, schopnostech predikce a explanace, konfirmaci, esencialismu či inferenci k nejlepšímu vysvětlení. Koncepce studia akcentuje pojetí vědy jako společenské instituce a roli etiky vědy a hodnot ve vědě. Součástí oborového curricula jsou specializované přednášky týkající se myšlenkových experimentů, roli a aplikaci logiky v oblasti vědy a filozofie vědy, historie speciálních přírodních věd.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- porozumět a vysvětlit, v čem spočívají zásadní problémy teorie, dějin a filozofie vědy;
- samostatně identifikovat a kriticky analyzovat klíčové problémy z oblasti teorie, metodologie a dějin vědy a prezentovat je tuzemské, mezinárodní odborné i laické veřejnosti;
- vést kritickou polemiku s pseudo- a paravědeckými stanovisky;
- popsat a objasnit základní trajektorie vývoje teorie a dějin vědy v historii a současnosti;
- samostatné vědecké práce ve zvoleném oboru;
- identifikovat a kontextualizovat v dějinách vědy období, v nichž docházelo ke změnám základních paradigmat, historickým obratům a zasadit příslušné změny do sociokultuního kontextu.
Absolventi se mohou uplatnit jako akademičtí pracovníci nebo samostatní vědečtí pracovníci na vysokých školách a odborných institucích sociálně vědného a humanitně vědného zaměření. Uplatnění mohou nalézt v oblastech vyžadujících kritické, metodologické a systematické myšlení, dále v institucích zaměřujících se na popularizaci a komunikaci vědy nebo v médiích. Získané dovednosti a kompetence mohou využít při ediční a redakční práci v odborných časopisech, nakladatelstvích a rovněž při výuce na vzdělávacích institutech.
- Bez profesního postavení
Na základě individuálního studijního plánu se výuka doktorandů realizuje v rámci metodologické přípravy, odborné přípravy a jazykové přípravy, která je zabezpečována Centrem jazykového vzdělávání MU, nebo se absolvuje podle rozhodnutí oborové komise a školitele formou cizojazyčného referátu a cizojazyčné publikace. Rozhodující část doktorského studia představuje příprava disertační práce, na kterou z celkového počtu kreditů připadá polovina. Studijní plán zahrnuje další povinné předměty, mezi kterými mají důležité místo doktorské semináře, které se konají 1x měsíčně v průběhu podzimního a jarního semestru (celkem jsou za tyto předměty povinni získat 30 kreditů).
Za praxi lze považovat povinnost publikovat výsledky své práce, případně je prezentovat na konferencích. Tyto aktivity jsou součástí studijních plánů a jsou kreditově ohodnoceny.
Pro vybrané studenty existuje dále možnost absolvovat stáž na Filozofickém ústavu AV ČR (na základě Smlouvy o spolupráci).
Doktorskou zkoušku je třeba složit v období mezi 5. a 8. semestrem studia po splnění podmínek daných kontrolní šablonou v IS. Ke zkoušce si kandidát připraví:
- výklad a obhajobu tří tezí
- části své disertační práce
Teze si vybere ve spolupráci se školitelem a nejpozději 1 měsíc před termínem, kdy by chtěl složit státní doktorskou zkoušku, je odevzdá v písemné podobě (každá 3-5 stran včetně literatury) na sekretariát katedry filozofie FF MU. Teze se obsahově nesmí krýt s tématem disertační práce. Oborová komise filozofie má právo vrátit nedostatečně připravené podklady k přepracování. V průběhu zkoušky kandidát na základě požadavků zkušební komise vysvětlí a v diskusi obhájí nejméně dvě teze a zodpoví doplňující otázky.
Po zkoušce je možné přistoupit k obhajobě disertační práce. Úspěšnou obhajobou je studium zakončeno.
Absolvent doktorského studia představuje završení nabízených studijních forem, další vzdělávání a vědecký růst je již individuální.
0
Aktivní studenti
|
3
|