Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• zvládnout základní poznatky z elektroniky, měřící techniky, mikrovlnné techniky, stopové analýzy prvků, analytických metod používaných v chemii, základy analýzy minerálů a hornin, pravidla pro sběr a statistické vyhodnocování vzorků;
• ukázat přehled a praktické zkušenosti v použití diagnostických a analytických metod využívajících fyzikální principy a moderní přístrojovou techniku (elektronová mikroskopie, diagnostika povrchů, hmotnostní spektroskopie, laserové techniky, atd.).

Díky fyzikálně-matematickému základu absolvovanému v rámci programu nezávisle na volbě oboru se absolvent může dobře uplatnit v základním i aplikovaném výzkumu celostátního i resortního charakteru, v laboratorních provozech a firmách, specializovaných laboratořích, metrologických institucích, apod. Jeho specializované zaměření jej však předurčuje k práci ve specializovaných diagnostických pracovištích využívajících moderní přístrojové techniky, ve státních zkušebních ústavech, v technologických výrobních procesech, apod. Absolvent se uplatní při obsluze přístrojů a jejich kvalifikované údržbě, při zpracování a interpretaci dat. Předpokládaná pracovní náplň absolventa pak bude zahrnovat odpovědnost za bezproblémový a ekonomický provoz několika sofistikovaných přístrojů na pracovišti.

• Bez profesního postavení

Standardní doba studia oboru činí šest semestrů. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat celkově alespoň 180 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné a povinně volitelné předměty (včetně předmětů zaměřených na přípravu k bakalářské práci) tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru a jejich podíl činí přibližně 140 kreditů (přesný počet kreditů závisí na volbě konkrétních povinně volitelných předmětů). Zbývající kredity studenti získají za absolvování libovolných předmětů z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru nebo z nabídky jiných oborů.

Pro všechny studenty dále platí povinnost absolvovat zkoušku z odborné angličtiny a získat alespoň dva zápočty z předmětů sportovních aktivit (které si student vybírá podle svého zájmu, sportovního zaměření a časových možností).

Studenti se řídí při průchodu studiem studijním katalogem svého oboru, který se nachází na stránkách fakulty.

Státní závěrečná zkouška se skládá z následujících jednotlivě klasifikovaných částí: obhajoba bakalářské práce, písemná a ústní zkouška z fyziky.

Vypracováním bakalářské práce uchazeč prokazuje schopnost samostatně řešit fyzikální problém střední obtížnosti. Bakalářská práce má většinou experimentální charakter a její vypracování pak obsahuje návrh experimentu, zvládnutí laboratorní techniky, zpracování měření a interpretace výsledků.

Písemná část zkoušky má prokázat schopnost uchazeče řešit středně obtížné úlohy na úrovni cvičení k disciplínám celku Obecná fyzika.

Při ústní části zkoušky má uchazeč v odpovědích na otázky z první skupiny okruhů prokázat:

- osvojení obecných idejí fyzikálního popisu reality a jejich konkretizace v jednotlivých disciplínách celku Obecná fyzika;

- pochopení základních pojmů a představ těchto disciplín a jejich vzájemných souvislostí;

- schopnost fyzikálně analyzovat konkrétní situace, formulovat jejich popis matematicky a navrhnout příslušné experimenty včetně vyhodnocení a interpretace výsledků.

V odpovědi na otázky z druhé skupiny okruhů má uchazeč prokázat pochopení základů zvoleného oboru.

Absolvent bakalářského studijního oboru může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v libovolném navazujícím magisterském studiu.