Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• realizovat samostaný nebo týmový botanický výzkum na úrovni jednotlivých rostlin, populací, druhů či rostlinných společenstev;
• designovat strategii sběru vzorků, terénní i laboratorní experimenty a organizovat terénní expedice;
• determinovat běžné druhy řas, hub, lišejníků, mechorostů a většinu druhů cévnatých rostlin a jejich společenstev střední Evropy;
• aplikovat teoretické poznatky o evoluci a ekologii rostlin v designu případových studií v botanice i ochraně přírody;
• vybrat vhodné analytické postupy, vč. statistických, a korektně interpretovat výsledky ekologických, fylogenetických či evolučních studií.

Absolventi oboru jsou svými znalostmi a dovednostmi profilováni k základnímu a aplikovanému výzkumu, popř. výuce na biologických ústavech a katedrách univerzit, k základnímu a aplikovanému výzkumu v biologických ústavech Akademie věd České republiky, ve státních či soukromých institucích ochrany přírody a krajiny (např. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Národní parky, Chráněné krajinné oblasti), v odděleních přírodovědných muzeí, v botanických zahradách, v lesnických a zemědělských ústavech a na odpovídajících institucích v zahraničí.

• Bez profesního postavení

Standardní doba studia oboru činí čtyři semestry. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat celkově 120 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné předměty tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru a jejich podíl činí 62 kreditů pro směry Biosystematika rostlin a Ekologie rostlin, 54 kreditů pro směr Fykologie a mykologie (u všech směrů včetně kreditů za diplomovou práci). Povinně volitelné předměty si student volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Počet těchto kreditů za povinně volitelné předměty je aspoň 26 v případě směrů Biosystematika rostlin a Ekologie rostlin a aspoň 34 v případě směru Fykologie a mykologie. Zbývajících 32 kreditů studenti získají za absolvování libovolných předmětů z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru nebo z nabídky jiných oborů.

Pro všechny studenty dále platí povinnost absolvovat ta ze čtyř terénních cvičení (Bi6631 Floristický kurz ČBS, Bi6661 Terénní cvičení z geobotaniky, Bi6671 Terénní cvičení ke květeně ČR, Bi6691 Zahraniční botanická exkurze), která neabsolvoval během předchozího studia bakalářského.

Studenti se řídí při průchodu studiem studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku. Přístup ke studijním katalogům jednotlivých imatrikulačních ročníků naleznete na stránkách fakulty.

Ačkoli praxe není povinnou součástí studia, většina diplomových prací má praktický charakter a je realizována ve spolupráci s ústavy Akademie věd České republiky a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Státní závěrečná zkouška je ústní a skládá se před komisí složené z nejméně 5 členů. Podle specializace jsou studenti zkoušeni ze 4 z následujících pěti oblastí: (1) Systém a evoluce sinic, řas a hub, (2) Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin, (3) Ekologie rostlin a geobotanika, (4) Regionální botanika a (5) Metody botaniky, tj. studenti směru Biosystematika rostlin a Ekologie rostlin z předmětů (2–5) a studenti zaměření Fykologie a mykologie z předmětů (1), (3–5). Vedle samotné znalosti faktů uchazečem komise hodnotí i jeho schopnost samostatného uvažování a schopnost analyzovat a diskutovat vybrané botanické problémy.

Nedílnou součástí státní závěrečné zkoušky je také obhajoba diplomové práce.

Absolvent magisterského studijního oboru může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v libovolném doktorském studiu. Na Přírodovědecké fakultě MU lze pokračovat ve studiu zejména v doktorských programech Botanika nebo Ekologie.