Sociologie„Posláním sociologie jako vědy je odhalit to, co zůstává běžně neviditelné. (Pierre Bourdieu)“ |
Pro magisterské navazující studium sociologie je charakteristická intenzivní výuka v menším počtu náročných předmětů s relativně vysokou kreditovou hodnotou, namísto extenzivní výuky ve vysokém počtu méně náročných předmětů. Odpovídá to modelu výuky na předních světových univerzitách a zároveň reaguje na požadavek flexibility absolventů a absolventek, včetně další vědecké přípravy v rámci doktorského studia. Klade se důraz na soustředěnou samostatnou přípravu a práci studujících pod konzultačním vedením zkušených pedagogů, tj. na kultivaci schopnosti přistupovat samostatně, důkladně a kreativně k řešení různých druhů problémů či úkolů. Metodice zpracování problémů či úkolů je dávána přednost před širokými věcnými znalostmi, které v dané oblasti mohou rychle zastarávat, jejich potenciální šíře není rozumně zvládnutelná během dvou let magisterského studia a jsou zpravidla snadno dostupné s rozšiřováním
elektronických a jiných databází či informačních zdrojů. Kvalifikovaná práce s takovými databázemi (např. rozeznání relevance či spolehlivosti dat a informací) je součástí odborné přípravy během magisterského studia.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- Osvojit si základní mechanismy fungování sociálních systémů a toho, jak se sociální systémy reprodukují, jak jsou ovládány, jakými pravidelnostmi se řídí, jaké typy aktérů formují a jaké vyžadují, co je drží pohromadě a co naopak narušuje sociální kohezi
- Chápat, jak lidé vnímají sociální realitu a jak toto vnímání ovlivňuje jejich jednání.
- Rozpoznat a analyticky využít různých druhů sociologicky relevantních informací: např. statistických dat, textových a obrazových záznamů, vlastního pozorování, atd. Identifikovat základní hodnotové postoje, vzorce sociálního jednání a základní sociální p
- Rozpoznat specifické sociální charakteristiky různých typů prostředí a sociálních skupin (etnických, náboženských, sociálně třídních, generačních, národních, atd.) a umět je analyzovat sociologickými prostředky ve vztahu k jejich okolí.
- Analyticky popsat specifické sociální situace (např. hodnotové krize, sociální desintegraci či konflikt, zlomy a stádia individuálního, skupinového či organizačního vývoje, atd.) a dokázat je zasadit do širších institucionálních či kulturních kontextů.
- Identifikovat povahu, sociální zdroje a důsledky specifických procesů či problémů (např. migrace, urbanizace, sociální exkluze, či proměny životních stylů, ale také třeba korupce, asymetrické komunikace, autoritářství, pedagogického či mediálního působen
- Uvážlivě navrhovat řešení specifických problémů, tj. také odhadnout důsledky (zejména nezamýšlené) různých způsobů řešení sociálních problémů, odhadnout možné způsoby reakcí sociálních aktérů či celých institucí.
- Porozumět nástrojům statistického zpracování dat, odhadnout výpovědní hodnotu sebraných dat, zvládnout základy počítačového zpracování statistických dat (SPSS, STATA) a využívat jeho možností, atd.
- Bez profesního postavení
Písemná část závěrečné zkoušky má formu eseje ze tří předmětů:
(i) Teoretická sociologie, (ii) Oborová sociologie I., (iii) Oborová sociologie II.
Katedra určuje nejméně tři měsíce před SZZ tematické okruhy jednotlivých předmětů. Z nich si studující před zkouškou vybírají podle vlastního zájmu a zaměření jeden okruh pro předmět Oborová sociologie I. a jeden okruh pro předmět Oborová sociologie II. (např. Sociologie rodiny, Sociologie kultury nebo Sociologie migrace). K jednotlivým okruhům podobně jako k Sociologické teorii je přiřazena literatura dostupná v knihovně FSS. Písemná zkouška formou eseje z oborových sociologií testuje zejména schopnost pochopit základní mechanismy fungování různých (vybraných) sociálních institucí a na obecné úrovni porozumět základním sociálním procesům v různých institucionálních kontextech, včetně jejich sociálně-kulturní podmíněnosti. Na konkrétních příkladech potom mají studující osvědčit základní schopnost kritické sociologické (zejména konceptuální) reflexe a analýzy klíčových prvků sledovaných sociálních procesů či vztahů. Zkouška ze sociologické teorie testuje znalosti různých paradigmatických tradic a výkladových perspektiv v sociologii a zároveň schopnost přesně a zároveň kriticky používat teoretické koncepty při analýze sociálních jevů, vztahů či procesů na základě pochopení širších sociálně-kulturních či historických souvislostí.
Každá součást SZZ (Teoretická sociologie, Oborová sociologie I, Oborová sociologie II) je hodnocena samostatně komisí SZZ na základě návrhů hodnocení, které komisi předkládají v případě diplomové práce vedoucí a oponent, v případě písemných částí zkoušející jednotlivých předmětů.
0
Aktivní studenti
|
1
|