Právo informačních a komunikačních technologií – Katalog oborů MU
Právo informačních a komunikačních technologií„Kolik višní, tolik třešní.“ |
Doktorské prezenční, čeština, 4 roky →
Doktorské kombinované, čeština, 4 roky →
Doktorské prezenční, angličtina, 4 roky →
Doktorské kombinované, angličtina, 4 roky →
Rozbalit vše
Vedle obecné teoretické, metodologické a jazykové přípravy studenta k samostatné vědecké práci zahrnuje studijní program specifickou metodologickou, teoretickou a filozofickou průpravu k použití kybernetických metod v právu, k práci s právem jako s informačním systémem a k pojímání informace jako standardního sekundárního objektu právního vztahu. Na teoretickou a metodologickou přípravu pak navazují specificky zaměřené pozitivistické studijní předměty pokrývající problematiku soukromoprávní a veřejnoprávní reflexe vývoje a nasazení informačních a komunikačních technologií v nejrůznějších typech společenských aplikací (veřejná správa, soudnictví, obchodní transakce apod.). Zvláštní pozornost je přitom věnována ochraně distributivních informačních práv (právo na soukromí, právo na ochranu osobních údajů, právo na informace apod.), jakož i specifickým rysům fungování síťového informačního prostředí a globální informační společnosti. Dominantní metodologií, jejímuž studiu a rozvoji je věnována zvláštní pozornost, je metodologie právního pragmatismu umožňující při zachování základních pozitivistických paradigmat zohlednění důležitých mimoprávních faktorů, jakými jsou vlastnosti použitých technologií, sociální situace, ekonomické parametry aj.
(?)
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- samostatně analyzovat a řešit složité interpretační otázky (hard cases) práva ICT;
- chápat a dále rozvíjet základní koncepty práva ICT (soukromí, odpovědnost ISP, kyberbezpečnost, síťová neutralita apod.);
- samostatně působit v mezinárodních vědeckých týmech a projektových konsorciích v oboru práva ICT;
- samostatně vést malý výzkumný tým a řešit originální zadání primárního, experimentálního a aplikovaného v oboru práva ICT;
- samostatně řešit zadání aplikovaného smluvního výzkumu v oboru práva ICT vč. eGovermentu, eJustice a informační bezpečnosti.
(?)
Absolventi oboru jsou vybaveni kompetencemi pro další akademickou kariéru v oboru práva ICT a souvisejících právních oborech. Schopnost účastnit se společných výzkumných a pedagogických projektů jim dává též možnost uplatnění na univerzitách a VaV institucích v zahraničí.
Absolventi se zájmem o uplatnění ve veřejném a soukromém sektoru mají díky nabytým kompetencím možnost působit na pozicích, na nichž je vyžadováno samostatné řešení komplexních právních situací a náročných právních problémů.
(?)
- Autorizovaný technik
(?)
Studijní plán je tvořen individuálně na základě dohody mezi studentem a školitelem v souladu s platnou akreditací. Studijní plán schvaluje na návrh školitele oborová komise. Obsahuje téma disertační práce, povinné předměty (tj. předměty vázané na obor a na jeho širší základ včetně jazyka), povinně volitelné předměty (tj. předměty vázané na pedagogickou práci a disertaci) a požadavky školitele. Student musí v průběhu studia (standardní doba studia čtyři roky) absolvovat všechny povinné předměty a dále povinně volitelné předměty v rozsahu minimálně 16 kreditů. Student je povinen složit státní doktorskou zkoušku a předložit k obhajobě disertační práci na téma vázané k oboru.
(?)
Vzhledem k výzkumné orientaci studia má praxe studentů charakter účasti na prakticky orientovaných výzkumných projektech včetně projektů smluvního výzkumu řešených na základě zadání z aplikační praxe. Podstatná část prakticky zaměřené výzkumné činnosti studentů má multidisciplinární charakter – studenti se tak mají možnost seznámit též se špičkovou praxí v příbuzných oborech, tj. v oboru aplikované informatiky, forenzních věd, behaviorální psychologie apod.
(?)
Studium je kreditováno systémem ECTS a k jeho úspěšnému ukončení je třeba získat min. 240 kreditů (minimální kreditový zisk vyžadovaný k postupu do dalšího ročníku je 20). Student musí dále absolvovat státní doktorskou zkoušku, která obvykle probíhá ve třetím či čtvrtém roce studia, je ústní, má komisionální charakter a její obsahová náplň sestává z témat oborových kursů. Studium je pak ukončeno obhajobou disertační práce, která je původním vědeckým dílem zpracovaným na téma specifikované studijním plánem. Minimální požadovaný rozsah disertační práce je 150 stran, přičemž se předpokládá, že v době obhajoby již bude práce či její podstatná část publikována některým z obvyklých způsobů (tj. ve formě recenzovaných článků, monografie apod.).
(?)
Na studium žádný další studijní obor nenavazuje.
(?)
1
Aktivní studenti
|
10
|