Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit základní souvislosti ve vývoji období pravěku, rané doby dějinné a středověku na území střední Evropy, provádět edukační činnost pro zájemce z řad veřejnosti (přednášky, výstavy);
• psát odborné texty k tématům středoevropské archeologie, pracovat s českou i cizojazyčnou odbornou literaturou, vhodně využívat výpočetní techniku;
• podílet se na realizaci archeologického výzkumu (prospekci i exkavaci), provádět běžné terénní práce, použít interdisciplinární analýzy;
• prakticky použít geodetické postupy a přístroje, informační technologie a laboratorní a konzervační postupy;
• uplatnit zásady památkové péče v rámci současné právní úpravy.

Absolventi studia jsou připraveni z hlediska teorie, metodologie i praxe k výkonu povolání archeologa v institucích památkové péče, paměťových institucích a veřejné správě. Praktické znalosti geodézie, informačních technologií a základů konzervace historických artefaktů mohou absolventi uplatnit v řadě dalších profesí mimo archeologii. Obecně se absolventi uplatní ve všech pozicích vyžadujících získávání, analýzu a správu dat. U větší části absolventů se předpokládá pokračování studia v magisterském stupni, ve kterém prohloubí svoje znalosti archeologie a příbuzných oborů.

Standardní doba studia je šest semestrů. Pro přistoupení ke státní závěrečné zkoušce musí studenti za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty získat u jednooborového studia celkově 180 kreditů a u dvouoborového studia 95/85 kreditů (diplomové/nediplomové studium). Povinné předměty tvoří základ odborných předmětů oboru a jejich podíl činí 65 kreditů pro diplomové studium (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu bakalářské práce) a 55 kreditů pro nediplomové studium (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu oborové práce). Povinně volitelné předměty 36/22/21 kreditů (jednooborové / dvouoborové diplomové / dvouoborové nediplomové studium), si student volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Zbývající kredity studenti získají za absolvování libovolných předmětů z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru nebo z nabídky jiných oborů.

Studenti se řídí při průchodu studiem kontrolní šablonou svého imatrikulačního ročníku.

Povinnou součástí studia oboru je odborná praxe. Student povinně absolvuje tři třítýdenní praxe na terénním výzkumu. Praxe archeologické exkavace v rámci bakalářského studia se realizují po 1. a 2. roce studia na archeologických výzkumech ÚAM v Těšeticích-Kyjovicích a na Pohansku u Břeclavi. Třetí praxi zajišťuje pro studenty výzkumná základna v Panské Lhotě. Po dohodě s vedoucím ústavu je možné praxi absolvovat na terénním výzkumu jiné archeologické instituce.

Předpokladem je složení státní zkoušky a úspěšná obhajoba bakalářské diplomové práce. Státní závěrečná zkouška má ústní formu. Komise pokládá pět otázek z následujících okruhů: 1. Pravěká archeologie střední Evropy, starší pravěk; 2. Pravěká archeologie střední Evropy, mladší pravěk; 3. Archeologie rané doby dějinné střední Evropy; 4. Archeologie raného a vrcholného středověku střední Evropy; 5. Znalectví hmotné kultury od pravěku do středověku. Témata otázek vycházejí z okruhů a literatury bakalářského studia. Předpokladem je dobrá znalost archeologie střední Evropy včetně její bibliografie.

Absolvent bakalářského studijního oboru může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v libovolném navazujícím magisterském studiu. Na Filozofické fakultě MU lze pokračovat ve studiu v přímo navazujícím magisterském oboru Archeologie.