Klasická archeologie„Stíny antické minulosti osvětlí naši budoucnost.“ |
Navazující magisterské studium Klasické archeologie je zaměřeno na celkové prohloubení odborných znalostí klasické archeologie. Důraz je kladen na specializaci v oblastech daných kulturních okruhů, jež tvoří základ profilové disciplíny oboru. Rozšíření specializace se týká nejen prohloubení vědomostí z okruhu klasické řecko-římské antiky, ale i období bezprostředně předcházejícího (egejské civilizace) a navazujícího (pozdní antika a byzantské období). V povinných přednáškách a seminářích je věnována pozornost zejména obtížnější a nadstavbové problematice daných tematických okruhů a jejímu kritickému studiu v širším kontextu.
Magisterští studenti mají nejen možnost aktivně se zapojit do výzkumných týmů ústavu (zejména výzkum lokalit Priniatikos Pyrgos a Oxa – Kalos Lakkos na Krétě), ale mohou se přímo podílet na zpracování, vyhodnocení a publikaci nejnovějších vědeckých výsledků.
Magisterské studium oboru Klasická archeologie je koncipováno tak, aby pomocí moderních analytických a interpretační postupů rozvíjelo a kultivovalo teoretické a metodologické znalosti předchozího studia a připravilo absolventy na samostatnou výzkumnou a vědeckou činnost. Jedním z cílů je seznámit studenty s možnostmi využití získaných poznatků v praxi, tak aby byla absolventům umožněna kvalifikovaná volba zaměstnání, případně jejich dalšího vědeckého působení – např. doktorské studium na oborově blízkých studijních programech.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- vědecky a společensky zhodnotit teoretické poznatky a praktické dovednosti nabyté v průběhu celého studia, zejména analyzovat specifické problémy archeologie antického Řecka a Říma;
- samostatně pracovat v mezinárodních vědecko-výzkumných týmech a podílet se zde na řešení komplexnějších vědeckých otázek;
- prezentovat vlastní vědecké poznatky na mezinárodních vědeckých fórech a vést vědecký dialog na odpovídající odborné i jazykové úrovni, psát odborné texty v odpovídající kvalitě a publikovat v odborné literatuře;
- organizovat a realizovat archeologické výzkumy, připravit menší projekty a vést menší výzkumné týmy;
- provádět edukační a popularizační činnost (přednášky, výstavy, odborné exkurze, workshopy).
Komplexní znalost teorie, metodologie a praxe daného oboru kvalifikuje absolventy pro uplatnění primárně v rámci vědeckých a kulturně-vzdělávacích institucí. S ohledem na charakter oboru, který v sobě zahrnuje obsahově i územně velmi širokou oblast studia, jsou jeho absolventi schopni uplatnit se na různorodých pracovních pozicích v domácím i v mezinárodním prostředí, např. v cestovním ruchu, žurnalistice, publicistice, v redakcích, nakladatelstvích aj. Díky výraznému praktickému zaměření, mezioborovému a mezinárodním přesahu jsou absolventi připraveni pro práci vyžadující nejen obecný kulturně-historický přehled, ale i samostatnou organizační činnost a rozhodovací schopnosti. Uplatnit se tedy mohou ve státní správě nebo v komerční sféře.
Standardní doba studia oboru představuje čtyři semestry. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti jednooborového studia získat celkově 120 kreditů a u dvouoborového studia 70/50 kreditů (diplomové/nediplomové studium).
Povinné předměty tvoří základ odborných předmětů oboru a studenti jednooborového i dvouoborového studia jsou povinni splnit je všechny (37 kreditů). Studenti jednooborového studia a dvouoborového diplomového studia dále získají 30 kreditů za předměty zaměřené na přípravu magisterské diplomové práce, studenti dvouoborového nediplomového studia pak 10 kreditů za předměty zaměřené na přípravu magisterské oborové práce.
Povinně volitelné předměty představují v případě jednooborového studia minimálně 33 kreditů, pro dvouoborové diplomové i nediplomové studium pak minimálně 3 kredity. Zbývající kredity získají studenti jednooborového studia za absolvování libovolných předmětů z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru nebo z nabídky jiných oborů.
Studenti se řídí při průchodu studiem studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku.
Povinnou součástí studia oboru je odborná archeologická praxe v celkovém rozsahu 4 týdnů. Výrazně je preferována archeologická terénní praxe v zahraničí, nejlépe v rámci širšího mezinárodního vědeckého týmu. Část praxe je možné absolvovat v muzeu nebo jiné vědecko-výzkumné archeologické instituci.
Předpokladem řádného ukončení studia je složení státní závěrečné zkoušky a úspěšná obhajoba magisterské diplomové práce. Státní závěrečná zkouška má ústní formu. Témata otázek vycházejí z okruhů hlavních oborových předmětů magisterského studia. Zkouška zjišťuje znalosti studenta z následujících tematických okruhů: řecké, římské a raně křesťanské umění, problematika římského limitu a provinciální římské archeologie a dále z okruhů souvisejících s odbornou specializací studenta a tematikou jeho magisterské diplomové práce.
Absolvent magisterského studijního oboru může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v libovolném doktorském studiu.
0
Aktivní studenti
|
22
|