Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• dobře se orientovat v problematice klasické archeologie ve všech jejích základních aspektech (hmotná kultura, dějiny, reálie, topografie, umění, stavitelství, náboženství a základní jazyky starověkých kultur antického světa);
• vysvětlit a popsat souvislosti kulturně-historického vývoje, společensko-ekonomických vztahů a významu dvou hlavních kultur antického světa – Řecka a Říma;
• aplikovat a efektivně uplatnit teoretické i praktické znalosti základních archeologických metod a postupů při výzkumu a jeho vyhodnocení;
• zvládnout práci s cizojazyčnou odbornou literaturou, výpočetní technikou a vybranými přístroji (technické a laboratorní vybavení nezbytné pro archeologický výzkum);
• prezentovat výsledky vlastní odborné činnosti (referáty, postery, diskuze aj.) a psát odborné texty.

Obor Klasická archeologie poskytuje komplexní archeologické, historické a jazykové vzdělání a praktickou přípravu pro práci na archeologických výzkumech, v muzeích a dalších vědeckých, kulturních a památkových institucích. Toto vzdělání je využitelné v řadě dalších profesí, např. v cestovním ruchu, žurnalistice, publicistice, v redakcích, edukačních a kulturních centrech etc.

Standardní doba studia oboru činí 6 semestrů. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti jednooborového studia získat celkově 180 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty.

Studenti dvouoborového studia musí získat minimálně 95 kreditů v případě diplomového oboru a 85 kreditů v případě nediplomového oboru.

Povinné předměty tvoří základ odborných předmětů oboru. Studenti jednooborového studia jsou povinni splnit všechny tyto předměty – 87 kreditů (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu bakalářské práce), studenti dvouoborového diplomového studia pak 81 kreditů (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu bakalářské diplomové práce) a nediplomového studia 71 kreditů (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu oborové práce).

Povinně volitelné předměty si student volí podle svého zájmu a své budoucí odborné specializace. V případě jednooborového studia představují minimálně 45 kreditů, pro dvouoborové diplomové i nediplomové studium pak minimálně 6 kreditů. Část kreditů studenti splní v rámci povinného základu (filozofie, sport a odborná jazyková příprava). Zbývající kredity získají za absolvování libovolných předmětů z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru nebo z nabídky jiných oborů.

Studenti se řídí při průchodu studiem studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku.

Povinnou součástí studia oboru je odborná archeologická terénní praxe v celkovém rozsahu 6 týdnů, provázená supervizí vyučujících nebo jiných specialistů. Samotný výkon praxe a její rozložení do jednotlivých semestrů závisí na volbě studenta. Preferována je praxe na systematických výzkumech, na kterých aktivně participují vědečtí pracovníci ÚAM (Priniatikos Pyrgos, Oxa – Kalos Lakkos, Bibracte nebo Mušov). Akceptována je i praxe na jiných archeologických lokalitách v oblastech přímého působení antických kultur.

Předpokladem řádného ukončení studia je složení státní závěrečné zkoušky a úspěšná obhajoba bakalářské diplomové práce. Státní závěrečná zkouška má ústní formu. Témata otázek vycházejí z okruhů hlavních oborových předmětů bakalářského studia. Zkouška zjišťuje znalosti studenta z následujících tematických okruhů: archeologie, umění a kultury pravěkého a starověkého Řecka; archeologie Etrusků; římská archeologie, umění a kultury antického Říma.

Absolvent bakalářského studijního oboru může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v libovolném navazujícím magisterském studiu. Na Filozofické fakultě MU lze pokračovat ve studiu v přímo navazujícím magisterském oboru Klasická archeologie.