Strukturní biologie (angl.) – Katalog oborů MU
Strukturní biologie (angl.)„Struktura je funkce - Odhalení skrytého systému buňky“ |
Studijní obor Strukturní biologie je moderní interdisciplinární a významně metodologicky zaměřený obor nabízející zájemcům studium z oblasti výzkumu struktury a funkce biologicky aktivních makromolekul - proteinů, nukleových kyselin a jejich funkčních komplexů.
Obor je určen absolventům magisterského studia se znalostmi v oborech biochemie, biofyzika, molekulární biologie, fyzikální chemie, farmacie a příbuzný oborů a umožňuje studentům rozvíjet výzkumné dovednosti a socio-manažerské kompetence nastavením studia a výběrem předmětů a přednášek odpovídajícím oblasti jejich zájmu. Studenti získají potřebné metodické dovednosti a znalosti ke studiu molekulární struktury základních složek živých systémů a získají sociálně-manažerské kompetence v oblasti Life Sciences.
Cíle strukturní biologie zahrnují komplexní popis tvaru a forem molekul obsažených v biologických makromolekulách a využití této znalosti k odhalení, jak různé jsou molekulární formy realizující chemické reakce, které jsou klíčové pro život.
Hlavní nástroje využívané při tomto výzkumu zahrnují rentgenovou difrakci, nukleární magnetickou rezonanci (NMR), kryo-elektronovou mikroskopii (kryoEM), jiné spektroskopické a biofyzikální metody, expresi proteinů, biofyzikální a bioorganickou chemii, počítačové vědy a bioinženýrství.
Program sdružuje lidské i materiální zdroje Masarykovy univerzity a Mendelovy univerzity v Brně.
Při výuce obor využívá unikátních zkušeností pracovníků výzkumného programu Strukturní biologie Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v hlavních oblastech oboru (NMR, kryoEM, glykobiochemie, bioinformatika, výpočetní chemie, struktura proteinů a nukleových kyselin).
Úvodní část studia je vyhrazena prohloubení teoretických a praktických znalostí. Paralelně probíhá zpracování samostatné literární rešerše k zadanému tématu doktorské disertace. Samotné těžiště činnosti studentů spočívá v jejich vlastní vědecké práci. Studenti jsou školitelem vedeni, aby byli schopni samostatně realizovat všechny fáze vědeckého projektu. Jsou též vedeni ke zpracování získaných experimentálních dat metodologicky relevantně, stejně tak k jejich interpretaci a následnou prezentaci v různých formách (vystoupení před vědeckou veřejností na odborných fórech, příprava plakátového sdělení i vědeckého článku).
Vzhledem k výjimečně kvalitní infrastruktuře je studentům oboru od počátku studia umožněno využívat široké spektrum metod s různým prostorovým a časovým rozlišením (např. rentgenovou difrakci monokrystalů, nukleární magnetickou resonanci, kryo-elektronovou mikroskopii a tomografii apod.) v rámci čehož získají taktéž praxi ve vyhodnocování a interpretaci naměřených výsledků. Stejně tak studenti získají přehled a praktickou zkušenost z funkčních esejí, často založených na in-vitro studiích využívajících nejrůznější metody molekulární biologie, biochemie a biofyziky a v neposlední řadě se naučí využívat komplementární teoretické informace získané výpočetními metodami chemoinformatiky a bioinformatiky.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- disponovat hlubokými teoretickými znalostmi z oblasti funkční a vývojové biologie a je si vědom všech aspektů i aktuálních trendů v dané oblasti;
- samostatně navrhovat a řešit významné vědecké projekty z různých oblastí Life Sciences;
- zvládat celou škálu laboratorních metod, stejně jako technik instrumentální analýzy biologických vzorků;
- plánovat rozsáhlé činnosti tvůrčí povahy a získávat a plánovat zdroje pro jejich uskutečnění;
- navrhovat a standardně používat pokročilé výzkumné postupy s využitím širokého spektra metod s různým prostorovým a časovým rozlišením - rentgenové difrakce monokrystalů, nukleární magnetické resonance, kryo-elektronové mikroskopie a tomografie atd.;
- vyhodnocovat a interpretovat výsledky naměřené nejrůznějšími metodami molekulární biologie, biochemie a biofyziky, a vyvozovat argumentačně podložené závěry ze svých poznatků;
- využívat moderních informačních technologií k získávání a zpracování vědeckých informací ze světových elektronických databází, ke sběru a zpracování dat v on-line zapojení přístrojů, k testování validity modelů;
- zapojit se do mezinárodních výzkumných týmů v oblasti Life Sciences;
- vlastní poznatky v anglickém jazyce nejen sepsat ve formě vědeckého článku, ale také úspěšně prezentovat a diskutovat s vědeckými kapacitami po celém světě.
Absolventi oboru Strukturní biologie, oboru velice moderního, mají široké pole uplatnění v různých oblastech biomedicínsky a biotechnologicky orientovaných firem a v případě základního výzkumu v akademických institucích. Protože znalosti o prostorovém uspořádání biomolekul, jejich chování a funkci v živém systému jsou podkladem k definování jejich úloh ve fyziologických stejně jako patologických procesech v živých organizmech, jsou středem zájmu výzkumu v mnoha světově významných vědeckých týmech. Inovativní přístup k výuce, společně s vysoce kvalifikovaným a současným kurikulem studijního oboru, vytvořil nejlepší předpoklad pro bezproblémové zapojení absolventů do významných mezinárodních výzkumných týmů.
- Bez profesního postavení
K zdárnému absolvování studia, jehož standardní doba je 8 semestrů, je student povinen plnit předem dohodnutý individuální plán studia a v pravidelných ročních evaluacích dostatečně doložit progres na výzkumném projektu.
Student musí celkem získat 240 ECTS kreditů, z toho počtu 160 kreditů za opakovaně zapisovaný předmět 5007 Příprava disertační práce. Student musí absolvovat alespoň 4 hlavní předměty související s jeho výzkumným projektem (doporučeno v průběhu prvních 4 semestrů) a alespoň 3 předměty na prohloubení vědecko-manažerských kompetencí tzv. soft skills předměty (doporučeno absolvovat v průběhu prvních 6 semestrů). Povinný seminář S5010 Friday CEITEC PhD seminary musí student během studia absolvovat dvakrát.
Na začátku studia musí student absolvovat povinnou blokovou přednášku C777 Zacházení s chemickými látkami. V následujících letech závisí povinnost absolvování tohoto předmětu na charakteru disertační práce - je nutná dohoda se školitelem (zaznamenaná ve studijním plánu).
V každém semestru je povinný předmět S5003 Oborový seminář. Student musí v průběhu studia absolvovat předmět S5008 Vědecká publikace a předmět S5006 Přednáška před vědeckou komunitou, kde prokáže svoji schopnost přednést výsledky svého vědeckého projektu na mezinárodním vědeckém fóru.
Studenti prokazují pedagogické kompetence ve formě pomoci při výuce (výuka, cvičení, poradenství studentům bakalářského nebo magisterského studia atd.), a sice v rozsahu max. 150 hodin v průběhu studia.Celkem čtyřikrát v průběhu studia si studenti zapíší předmět S5009 Výpomoc při výuce.
Na základě nařízení vlády je povinnou součástí studijních povinností v doktorském studijním programu absolvování části studia na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce (může se skládat z několika kratších pobytů), nebo účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci.
Nad rámec zahraniční stáže mohou studenti také absolvovat stáž v rámci laboratoří CEITEC nebo jiné instituci v ČR v doporučeném rozsahu 10 pracovních dní (80 pracovních hodin).
Povinnou součástí každé stáže je vypracování zprávy o stáži. V případě zahraniční stáže si student zapisuje předmět XD110 Zahraniční pracovní pobyt, v případě tuzemské stáže si student zapisuje předmět S5011 Internship.
Obecné podmínky ukončení studia se řídí Studijním a zkušebním řádem Masarykovy univerzity (http://is.muni.cz/do/rect/normy/vnitrnipredpisy/Studijni_a_zkusebni_rad.pdf).
Předpokladem ukončení studia je sepsání disertační práce, která je obvykle psána jako monografie. Musí být sepsána i obhájena v angličtině a měla by prokázat schopnost studenta provádět nezávislý výzkum na vysoké akademické úrovni a splňující mezinárodní standardy. Student musí být jediným autorem této práce.
Student je povinen zveřejnit výsledky své práce v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Musí být prvním autorem alespoň jedné publikace, pokud tato publikace není uveřejněna v časopise v Q1, musí být spoluautorem dalších dvou publikací v Q1 nebo Q2.
Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou a obhajobou disertační práce. Státní zkouška je veřejná a probíhá před komisí složenou z odborníků v dané specializaci, alespoň jeden z oponentů je ze zahraničí. Okruhy otázek jsou určeny individuálně po konzultaci se školitelem a oborovou komisí. Okruhy jsou zaměřeny především na orientaci v oboru a na schopnost argumentace.
Nevztahuje se na doktorské studium.
0
Aktivní studenti
|
0
|
https://www.sci.muni.cz/student/phd/doporuceny-pruchod-studiem