Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Rozpoznat kořeny vývoje různých odlišností i analogií mezi soudobými civilizacemi.
• Vyložit historický vývoj starověkých oblastí od poloviny 4. tisíciletí do přechodného období mezi antikou a středověkem.
• Na dobré odborné úrovni pracovat s dobovými prameny.
• Tvořit odborná pojednání z oboru.
• Dešifrovat mnoho alegorií a metafor v psané i výtvarné kultuře.
• Konzultovat překladatelská a další díla z oblasti dějin starověku a recenzovat je.

Ve školství včetně dalšího vzdělávání učitelů.

Ve státní a veřejné správě.

V diplomatických službách.

V kulturní oblasti (muzea, galerie, knihovny, archivy, výchova mladých lidí v různých zájmových skupinách).

V turistickém ruchu.

Ve vydavatelstvích knih a odborných časopisů.

Jako konzultanti při tvorbě filmových a jiných uměleckých děl se starověkou tematikou.

Jako konzultanti překladatelů starověkých literárních děl.

• Bez profesního postavení

Standardní doba magisterského studia činí čtyři semestry.

Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty 120 kreditů.

Podíl povinných předmětů tvoří v případě jednooborového studia 81 kreditů (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu magisterské práce) a 4 kreditů za obecnou jazykovou přípravu. Povinně volitelné předměty, které si student volí dle svého zájmu a specializace, tvoří 30 kreditů. Zbývající kredity student získá absolvováním libovolných předmětů z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru nebo z nabídky jiných oborů.

V případě dvouoborového diplomového studia tvoří podíl povinných předmětů 66 kreditů (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu magisterské práce) a 4 kreditů za jazykovou přípravu, podíl povinně volitelných předmětů je 15 kreditů.

V případě dvouoborového nediplomového studia je podíl povinných předmětů 46 kreditů a 4 kredity za jazykovou přípravu, podíl povinně volitelných předmětů je 15 kreditů.

Studenti se při průchodu studiem řídí studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku (přístupný na stránkách fakulty).

Státní závěrečná zkouška je pouze ústní. Témata, jejichž znalost je u zkoušky požadována, jsou zveřejněna na stránkách Ústavu klasických studií.

U státní závěrečné zkoušky je vyžadována schopnost samostatné komparace jednotlivých starověkých kultur a období, schopnost řešení metodologických problémů. Student si losuje pět témat ze zveřejněných okruhů, které zahrnují oblast metodologie, pramenného studia a vybraných pomocných věd, dějiny oboru, dějiny starověkého Předního východu, Egypta, Indie a Číny, dějiny antického Řecka a Říma a přechodného období mezi antikou a středověkem.

Obhajoby diplomových prací magisterského studia probíhají ve zvláštním termínu před ústní zkouškou. K obhajobě je student připuštěn, je-li alespoň jeden z požadovaných posudků doporučující.

Absolvent magisterského studia Dějin starověku může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studiu téhož oboru nebo v libovolném doktorském studiu, nejlépe oborů:

Historie

Klasická archeologie

Archeologie

Mediteránní studia

Sociologie

Religionistika

Antropologie

Environmentální studia

Evropská studia.