Teorie vyprávění

„Příběh příběhu.“

Rozbalit vše

Teorie vyprávění se svými systémy a strategiemi dnes představuje především metodologické zázemí pro širokou množinu teoretických i praktických přístupů ke zkoumání vyprávění. Původně etablovaná na území literatury se vedle toho teorie vyprávění rozšířila do nejrůznějších vědních odvětví – od uměnověd, přes vědy historické a společenské, až po vědy o člověku. Specifika bádání v jednotlivých odvětvích a řešení konkrétních problémů se projevují na dynamickém vývoji celé teoretické disciplíny. Teorie vyprávění se tak pěstuje nejenom napříč vědami a disciplínami, ale zároveň zásadním způsobem rozšiřuje rozsah své působnosti – důraz na specifika vyprávění ve spojení s konkrétním médiem tak zakládá důsledně intermediální podstatu tohoto teoretického přístupu.

(?)

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

Identifikovat nejdůležitější naratologické pojmy a koncepce.
Aplikovat tyto pojmy a koncepce na analýzy konkrétních narativních děl.
Kriticky porovnávat základní naratologické koncepty a strategie, nepříč přístupy a médii.
Nahlédnout vývoj naratologických zkoumání.

(?)

Absolventi doktorskeho programu budou schopni aplikovat nabyté vědomosti a vědomosti v různých teoretických i praktických vědních odvětvích - všede tam, kde bude zřetelná afiliace s vyprávěním a jeho teorií, jako jsou uměnovědy a lingivistika na jedné straně, a psychologie, sociologie či vědy o člověku na straně druhé.

(?)

Standardní délka studia oboru jsou čtyři semestry, je nutné celkem získat nejméně 120 kreditů dohromady za povinné a volitelné předměty. Student se řídí studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku.

(?)

Závěrečnou zkoušku tvoří tři dílčí ústní otázky, zadané podle seznamu zveřejněného na webu Ústavu jazykovědy s ročním předstihem (http://www.phil.muni.cz/jazyk/studium.html#okru). Známka je průměrem dílčích známek z otázek.

(?)

Aktivní studenti

Obhájené závěrečné práce