Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• rozumět teoriím a konstruktům základních a aplikovaných psychologických disciplín, dokáže je aplikovat na situace běžného života a využít je při psychologické diagnostice, intervenci a evaluaci;
• ovládat základní dovednosti týkající se psychologické diagnostiky, intervence a evaluace;
• využívat znalosti a dovednosti z metodologie psychologického výzkumu, dokáže připravit a realizovat výzkumný projekt zaměřený na řešení konkrétních výzkumných otázek;
• kriticky nahlížet na přijímané informace, identifikovat nedostatky v závěrech, posoudit platnost informací a jejich možná omezení;
• využívat osvojené akademické dovednosti (sběr informací, čtení a psaní odborných textů různého typu) a uplatnit je.

Magisterské studium připravuje absolventy primárně pro výkon profese psychologa. Dalším, sekundárním cílem, je příprava pro doktorské studium. Jejich příprava je obecná (podobně jako u lékařů) a specializují se až po promoci. Mají však možnost profilovat se už během pregraduálního studia směrem k budoucí uvažované specializaci. Absolvent magisterského studijního programu psychologie, který splňuje požadavky Europsychologa (Evropský certifikát z psychologie) a získal certifikát Registrovaný Europsycholog, má zvýšenou možnost vykonávat profesi psychologa v Evropě.

• Klinický psycholog
• Psycholog ve zdravotnictví
• Psychologické poradenství a diagnostika
• Školní psycholog (Jiný odborný pracovník - psychologie)

Studium je standardně rozvrženo do čtyř semestrů. Aby student mohl vykonat státní závěrečnou zkoušku a obhajovat diplomovou práci, musí získat minimálně 120 kreditů v požadované struktuře (povinné předměty, povinně volitelné a volitelné předměty). Nezbytné je získat kredity za všechny povinné předměty. Nejméně 14 kreditů je nutné získat za povinně volitelné předměty v jedné ze tří zmíněných profilací. Další kredity získává student za absolvování volitelných předmětů, jejichž nabídku každoročně katedra psychologie obnovuje. Kredity v této kategorii je možné získat i za absolvování předmětů na jiných katedrách MU či na jiných vysokých školách - podmínkou však je, že tyto předměty budou zapadat do curricula studia psychologie a že katedra psychologie je uzná v kategorii volitelných předmětů za relevantní.

Studenti se řídí při průchodu studiem studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku. Přístup ke studijním katalogům jednotlivých imatrikulačních ročníků naleznete na stránkách fakulty.

Studenti v rámci magisterského stupně studia povinně absolvují praxe a stáže ve třech oborech: (a) Praxe a stáže ve zdravotnictví (klinická psychologie a psychoterapie); (b) Praxe a stáže v pedagogické a školní psychologii (včetně poradenství pro děti a mládež a rodinu), (c) Praxe a stáže v psychologii práce (organizace, firmy).

Následně pro zájemce je možné absolvovat také praxe navazující, které student vybírá v rámci zvolené profilace studia.

V rámci povinných praxí a stáží studenti absolvují v každé oblasti dva týdny na různých pracovištích, kde se jim věnují psychologové z daného oboru. Některé praxe mají náslechový charakter, snažíme se ovšem vést studenty k výběru pracovišť, které poskytují i možnost vyzkoušet si poznatky ze studia aktivně v praxi.

Každá praxe a stáž má garanta předmětu a asistenta předmětu. Náplní jejich práce je zabezpečit komunikaci se studenty a jednotlivými pracovišti. V rámci každé praxe je k dispozici seznam spolupracujících pracovišť a podmínky, za kterých je možné praxi vykonávat. Hlavní pracoviště disponují podrobným popisem činností, které je možné si vyzkoušet, a zpětnými vazbami od studentů z minulých semestrů. Některé praxe poskytují a předem inzerují volná místa jednotlivých pracovišť, jiné zase uvádějí podrobný postup, jak si praxi domluvit. Praxe se od sebe poněkud odlišují – důvodem je především charakter pracovišť. Liší se hlavně v nabídce pracovišť (např. v daném okrese není tolik manželských poraden jako zařízení jiného typu). Také se mírně liší způsoby domluvy a kapacitou jednotlivých zařízení. Kromě katedrou domluvených zařízení mají studenti také možnost domluvit si pracoviště sami (např. v místě bydliště nebo s různou specializací - věznice, porodnice apod.). Pracoviště vybrané studentem musí vždy předem schválit mentor praxe.

K bezpečnému výkonu praxí a stáží také přispívá povinný předmět Etika v práci psychologa, který musí studenti absolvovat před nástupem na praxi. Seminář pomáhá studentům s přípravou na stáž prostřednictvím prezentací a rozborem situací, které vycházejí přímo z praxe. Studenti si v rámci předmětu mohou hypoteticky vyzkoušet, co by v modelové situaci dělali, jak by reagovali a připravit se tak na praxi samotnou. V rámci tohoto předmětu je také akcentován význam vztahu s mentory a pracovišti, jejich pečlivý výběr a je kladen důraz na profesionální chování a vhodnou komunikaci studentů na praxích.

Magisterská SZZ v oboru psychologie je ústní a skládá se z obhajoby diplomové práce, ústní zkoušky ze dvou předmětů, které jsou povinné pro všechny studenty, a ze třetího předmětu, který volí student podle zvolené profilace studia:

1) Teorie a systémy v psychologii

V této části státní závěrečné zkoušky student/-ka prokazuje schopnost propojit a syntetizovat poznatky základních psychologických disciplín (obecná psychologie, vývojová psychologie, sociální psychologie, metodologie psychologie) a začlenit je do určitého teoretického výkladového rámce (či více rámců). Předpokládá se, že si každý/á student/ka v přípravě na zkoušku zpracuje samostatně předepsaná témata/okruhy svým osobitým způsobem, a že vyjádří svůj osobní názor a argumenty, proč ho/ji určitý teoretický přístup oslovuje více než jiný.

2) Psychodiagnostika dětí a dospělých

V této části státní zkoušky student prokazuje, že ovládá: klasifikační diagnostické systémy (DSM IV, MKN 10), diferenciální a vývojovou diagnostiku; schopnost uplatňovat psychometrický a klinický přístup, základy měření v psychologii; etiku psychologické diagnostiky, standardy a normy při realizaci uplatňování psychodiagnostik, formulaci diagnostického problému a zakázky, volbu vhodných nástrojů (metod, testů), interpretaci výsledků psychodiagnostického vyšetření, formulaci diagnostického nálezu, zprávy; konstrukci a vlastnosti psychodiagnostických metod.

Třetí předmět SZZ je povinně volitelný, odpovídá profilaci magisterského studia. V současnosti si uchazeč volí jeden z těchto tří předmětů: Klinická psychologie a psychologie zdraví, Psychologie práce a organizace a Psychologické poradenství a psychoterapie.

3a) Psychologie práce a organizace

V této profilující části SZZ z témat psychologie práce a organizace prokáže student/ka, že umí propojovat teorii s praxí, ovládá relevantní metody a metodiky.

3b) Klinická psychologie a psychoterapie

V této části státní závěrečné zkoušky student/ka prokazuje schopnost přehledu v oblastech klinická psychologie, psychologie zdraví a psychoterapie.

3c) Školní a pedagogická psychologie

V této profilující části SZZ prokáže student/ka, že se orientuje v celkové problematice, ve způsobech práce, v metodách a intervenčních postupech, používaných ve školní, pedagogické a v dětské poradenské praxi. Prokáže dále schopnost propojovat teoretické poznatky s praktickými i dovednost získávat relevantní data ze školního prostředí, vyhodnocovat je, analyzovat a používat k optimalizaci způsobu vzdělávání žáků a studentů i ke zvýšení kvality vzdělávacího systému.

Absolvent navazujícího magisterského studia psychologie může pokračovat v doktorských studijních programech, zejména v doktorském studijních oborech (Sociální psychologie, Obecná psychologie, Vývojová psychologie) programu Psychologie.