Dějiny umění„Artibus Atque Historiae. „Zasvěceno umění a jeho dějinám.““ |
Obor dějiny umění se zabývá poznáním a analýzou uměleckých děl a jejich historickému porozumění. Studuje jejich umělecké utváření, styly, funkce a jejich pozdější kritickou recepci, a stejně tak se věnuje i osobnostem jejich tvůrců – umělcům a objednavatelům, uměleckým hnutím a „provozu dějin umění“ (tj. galerijním institucím, památkové péči a umělecké kritice). Ve svém nejširším spektru zájmů se dnes dějiny umění stávají obecnou historickou vědou o obrazech a hermeneutikou vizuálních obrazů.
Ústředním cílem bakalářského studia dějin umění je získání základních znalostí o uměleckých dílech od pozdní antiky do současnosti a praktických dovedností při jejich vnímání, jež vyústí ve schopnosti posluchače podat popis a analýzu vizuálních objektů a porozumět jim v jejich nejrůznějších projevech věcných i časových. Studium je přitom koncipováno tak, aby posluchačům nabídlo komplexní pohled na oblast umělecké tvorby a spolu s tím i základní náhled do těch kompetencí, které jsou potřebné pro práci s uměleckými díly v praktickém provozu kulturních institucí.
Potenciálními posluchači oboru jsou především ti, kdo se zajímají o uměleckou tvorbu minulosti i současnosti, mají zkušenosti z návštěv uměleckohistorických muzeí i galerií a mají rovněž jisté, předběžné znalosti z přehledu historie umění. U budoucího historika umění je předpokládána rovněž vizuální paměť a smysl pro uměleckou formu a detail díla. Důležitá pro budoucí studium je alespoň pasivní znalost některého ze světových jazyků.
Absolventi studia si osvojí nejen základní znalosti dějin architektury, vizuálních umění a vizuální kultury, ale procvičí si dále hlavní principy uměleckohistorického „řemesla“ při interpretaci uměleckých děl, opírající se o samostatnou práci s prameny a teoretickou literaturou. V neposlední řadě budou potom uváděni do praktického využití svých znalostí a dovedností.
Badatelské a pedagogické zaměření Semináře dějin umění se již tradičně věnuje výzkumu dějin umění na Moravě a ve střední Evropě od umění středověku po nejnovější dobu, důraz je též kladen na znalectví v galerijní muzeologii a památkové péči, jakož i na historiografii a metodologii dějin umění. K tomuto tradičnímu zaměření je v současnosti připojen též výzkum umění evropského a byzantského raného středověku v celém geografickém rozsahu (badatelské Centrum raně středověkých studií: Západ – Byzanc – Islám). Výuka přitom probíhá ve spolupráci se zahraničními specialisty a ústavy. Posluchači tak mají možnost seznámit se blíže se zahraničním badatelským prostředím a mohou se velmi dobře připravit na svou závěrečnou diplomovou práci.
Posluchači mají ke svému studiu k dispozici dvě knihovny s možností prezenčního studia publikací.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- orientovat se v základech uměleckohistorické disciplíny, včetně jejího předmětu, a základních badatelských technikách a metodických přístupech;
- rozpoznat a charakterizovat nejdůležitější umělecká díla z dějin světového, evropského a středoevropského umění;
- analyzovat vybrané umělecké dílo z hlediska materiálové složky díla, techniky zpracování, stylové kritiky, ikonografie a funkce a lokalizovat je v době a místě;
- vyhledat a kriticky zhodnotit informace, které ovlivňují podobu a směr stylové proměny (objednavatel, konfese, funkce, proměna technologie apod.);
- zprostředkovat rozmanité projevy umělecké a vizuální kultury směrem k veřejnosti (slovní projev, prezentace provázená obrazy, drobná publikace, článek apod.);
- dokumentovat a katalogizovat díla vizuální kultury a porozumět možnostem základních metodických přístupů (interpretace formy, ikonografie-ikonologie, receptivně-estetické a kulturně-historické přístupy);
- využít získané dovednosti „uměleckohistorického řemesla“ pro sepsání závěrečné práce.
Díky získaným znalostem a dovednostem ve studiu mohou absolventi pracovat především při správě a dokumentaci uměleckých památek (např. jako asistent kurátora, dokumentátor či kastelán historického objektu) či při zprostředkování umění (jako průvodce v oblasti turistického ruchu nebo kulturní redaktor v oblasti médií, televizní a rozhlasové tvorby).
I když titul z dějin umění umožňuje především uplatnění se ve světě umění, rozvíjí rovněž takové intelektuální a praktické dovednosti, které mohou být využity v řadě dalších zaměstnání. V současnosti, kdy ve společnosti hraje mnohem větší a významnější roli vizuální kultura a porozumění této kultuře, mohou posluchači své kompetence uplatnit v řadě jiných profesí (např. v obchodě s uměním a starožitnostmi, při prezentaci a propagaci výtvarného umění, v publicistice apod.).
Nejlepší absolventi bakalářského studia mají možnost pokračovat v navazujícím magisterském programu oboru Dějiny umění.
- Bez profesního postavení
Před státní závěrečnou zkouškou musí posluchač získat celkem 180 ECTS kreditů. Struktura studijního kurikula přitom rozlišuje povinné předměty (kurzy typu A), povinně volitelné předměty (kurzy typu B) a volitelné předměty (kurzy typu C):
Povinné předměty zahrnují především propedeutické kurzy na počátku studia. Povinné je rovněž absolvování proseminářů (oborového, metodologického a tematického) a nejméně jednoho cvičení. Po prvním roce studia musí posluchači složit písemnou postupovou zkoušku (celkem je třeba získat 97 ECTS kreditů).
Povinně volitelné přednášky jsou nabízeny v dostatečném množství tak, aby si posluchači mohli volně vybírat kurzy v tematických modulech (architektura, raně středověké umění, obecné dějiny umění od středověku po současnost). V přednáškách se prohlubuje zejména znalost uměleckohistorických period, uměleckých děl a umělců. Součástí nabídky jsou i kurzy, které umožňují praxi v partnerských muzejních a galerijních institucích (celkem je třeba získat 40 ECTS kreditů).
Volitelné předměty jsou předměty zcela výběrové, které si posluchači mohou volit z nabídky dalších předmětů Semináře dějin umění, jiných studijních programů Filozofické fakulty, případně jiných fakult Masarykovy univerzity podle svého zájmu a zaměření (celkem je třeba získat 43 ECTS volitelných kreditů).
Cílem státní zkoušky je především vizuální a faktografická znalost dějin umění v celém oborovém rozsahu. Posluchači se ke zkoušce připravují na základě daných zkušebních otázek, v jejichž osnově jsou rovněž podotázky, směřující nejen na faktografickou znalost, ale též na aplikační využití znalostí budoucího bakaláře v praxi.
Zkouška je ústní a skládá se ze čtyř zkušebních okruhů a jedné doplňující otázky:
(1) Dějiny umění od pozdní antiky do pozdního středověku (sochařství a malířství).
(2) Dějiny umění raného novověku do roku 1850 (sochařství a malířství).
(3) Dějiny umění novověku, moderní doby a současnosti.
(4) Dějiny architektury (od předrománské architektury až do moderní doby).
(x) Doplňující otázka prověřuje znalost z okruhu seznamu povinné odborné literatury.
0
Aktivní studenti
|
32
|