Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• aktivně užívat strukturální, generativní a historicko-srovnávací metodu;
• tyto znalosti používat v lingvistické analýze;
• analyzovat problémy gramatických systémů daného jazyka.

Díky tomu, že student během svého studia byl do hloubky obeznámen se strukturou a fungováním jazyka jak synchronně, tak i diachronně, nabízejí se mu různé možnosti dalšího uplatnění.

Jednou z nich je ovšem akademická práce v lingvistice na nejvyšší úrovni, z praktických aplikací pak připadají v úvahu pedagogické, redaktorské, žurnalistické a další, které vyžadují schopnost užívat jazyka jako nástroje porozumění na nejvyšší úrovni.

• Bez profesního postavení

Standardní délka studia oboru jsou čtyři semestry, je nutné celkem získat nejméně 120 kreditů dohromady za povinné a volitelné předměty. Student se řídí studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku.

Závěrečnou zkoušku tvoří tři dílčí ústní otázky, zadané podle seznamu zveřejněného na webu Ústavu jazykovědy s ročním předstihem (http://www.phil.muni.cz/jazyk/studium.html#okru). Známka je průměrem dílčích známek z otázek.

Pokud student ukončuje obor jako diplomový, je součástí i obhajoba bakalářské práce.

Pokud student obor ukončuje jako nediplomový, odevzdává soubornou práci.

Studium je možné rozšířit (v případě splnění podmínek přijetí) studiem doktorských oborů Obecná jazykověda nebo Srovnávací indoevropská jazykověda.