Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• orientovat se v základech uměleckohistorické disciplíny, včetně jejího předmětu, a základních badatelských technikách a metodických přístupech;
• rozpoznat a charakterizovat nejdůležitější umělecká díla z dějin světového, evropského a středoevropského umění;
• analyzovat vybrané umělecké dílo z hlediska materiálové složky díla, techniky zpracování, stylové kritiky, ikonografie a funkce a lokalizovat je v době a místě;
• vyhledat a kriticky zhodnotit informace, které ovlivňují podobu a směr stylové proměny (objednavatel, konfese, funkce, proměna technologie apod.);
• zprostředkovat rozmanité projevy umělecké a vizuální kultury směrem k veřejnosti (slovní projev, prezentace provázená obrazy, drobná publikace, článek apod.);
• dokumentovat a katalogizovat díla vizuální kultury a porozumět možnostem základních metodických přístupů (interpretace formy, ikonografie-ikonologie, receptivně-estetické a kulturně-historické přístupy);
• využít získané dovednosti „uměleckohistorického řemesla“ pro sepsání závěrečné práce.

Absolventi bakalářského studia oboru Dějiny umění se mohou uplatnit ve všech profesích vyžadujících aplikaci základních znalostí dějin uměleckých děl v minulosti i současnosti. Takové profese nalezneme zejména na nižších pracovních pozicích v muzejních a galerijních institucích, v památkové péči a v dalších kulturních a osvětových institucích, případně v orgánech místních samospráv.

Díky získaným znalostem a dovednostem ve studiu mohou absolventi pracovat především při správě a dokumentaci uměleckých památek (např. jako asistent kurátora, dokumentátor či kastelán historického objektu) či při zprostředkování umění (jako průvodce v oblasti turistického ruchu nebo kulturní redaktor v oblasti médií, televizní a rozhlasové tvorby).

I když titul z dějin umění umožňuje především uplatnění se ve světě umění, rozvíjí rovněž takové intelektuální a praktické dovednosti, které mohou být využity v řadě dalších zaměstnání. V současnosti, kdy ve společnosti hraje mnohem větší a významnější roli vizuální kultura a porozumění této kultuře, mohou posluchači své kompetence uplatnit v řadě jiných profesí (např. v obchodě s uměním a starožitnostmi, při prezentaci a propagaci výtvarného umění, v publicistice apod.).

Nejlepší absolventi bakalářského studia mají možnost pokračovat v navazujícím magisterském programu oboru Dějiny umění.

• Bez profesního postavení

Během standardního bakalářského studia, jež má délku šesti semestrů, musí posluchač splnit celofakultní požadavky (minimální jazyková kompetence, dále kredity z filozofie a tělesné výchovy), které se započítávají do celkového počtu ECTS kreditů.

Před státní závěrečnou zkouškou musí posluchač získat celkem 180 ECTS kreditů. Struktura studijního kurikula přitom rozlišuje povinné předměty (kurzy typu A), povinně volitelné předměty (kurzy typu B) a volitelné předměty (kurzy typu C):

Povinné předměty zahrnují především propedeutické kurzy na počátku studia. Povinné je rovněž absolvování proseminářů (oborového, metodologického a tematického) a nejméně jednoho cvičení. Po prvním roce studia musí posluchači složit písemnou postupovou zkoušku (celkem je třeba získat 97 ECTS kreditů).

Povinně volitelné přednášky jsou nabízeny v dostatečném množství tak, aby si posluchači mohli volně vybírat kurzy v tematických modulech (architektura, raně středověké umění, obecné dějiny umění od středověku po současnost). V přednáškách se prohlubuje zejména znalost uměleckohistorických period, uměleckých děl a umělců. Součástí nabídky jsou i kurzy, které umožňují praxi v partnerských muzejních a galerijních institucích (celkem je třeba získat 40 ECTS kreditů).

Volitelné předměty jsou předměty zcela výběrové, které si posluchači mohou volit z nabídky dalších předmětů Semináře dějin umění, jiných studijních programů Filozofické fakulty, případně jiných fakult Masarykovy univerzity podle svého zájmu a zaměření (celkem je třeba získat 43 ECTS volitelných kreditů).

Státní bakalářská zkouška se koná zpravidla po úspěšné obhajobě závěrečné bakalářské práce. Při obhajobě posluchač prokazuje schopnost kultivovaným způsobem a kriticky pojednat o předkládané odborné problematice, reagovat v diskusi s oponenty a věcně argumentovat.

Cílem státní zkoušky je především vizuální a faktografická znalost dějin umění v celém oborovém rozsahu. Posluchači se ke zkoušce připravují na základě daných zkušebních otázek, v jejichž osnově jsou rovněž podotázky, směřující nejen na faktografickou znalost, ale též na aplikační využití znalostí budoucího bakaláře v praxi.

Zkouška je ústní a skládá se ze čtyř zkušebních okruhů a jedné doplňující otázky:

(1) Dějiny umění od pozdní antiky do pozdního středověku (sochařství a malířství).

(2) Dějiny umění raného novověku do roku 1850 (sochařství a malířství).

(3) Dějiny umění novověku, moderní doby a současnosti.

(4) Dějiny architektury (od předrománské architektury až do moderní doby).

(x) Doplňující otázka prověřuje znalost z okruhu seznamu povinné odborné literatury.

Absolvent bakalářského studijního oboru Dějiny umění může po splnění podmínek přijímacího řízení pokračovat v navazujícím magisterském studiu oboru Dějiny umění.