Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• kriticky pracovat s texty v nizozemštině a češtině na receptivní i produktivní úrovni;
• překládat z nizozemštiny do češtiny a naopak;
• na velmi dobré úrovni využít jazykové dovednosti v nizozemštině a znalosti kultury a reálií v povolání odpovídajícího zaměření.

Absolvent oboru najde uplatnění jako pedagog na veřejných i soukromých středních i vysokých školách včetně jazykových škol. Rovněž může působit v institucích Evropské unie a jiných státních a mezinárodních institucích poskytujících jazykové služby, v nakladatelstvích, v publicistice, médiích, dále pak v archivech, knihovnách, muzeích, divadle, jako jazykový poradce nebo i v diplomacii. Velmi často najde uplatnění v nadnárodní firmě s nizozemským oddělením.

Standardní doba studia oboru činí čtyři semestry. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat celkově 120 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné předměty tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru, povinně volitelné předměty si student volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Volitelné předměty lze vybírat z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru nebo z nabídky jiných oborů.

Studenti se řídí při průchodu studiem studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku. Informace o nabídce předmětů a konkrétních podmínkách jejich zapisování jsou uvedeny v registračních šablonách příslušných oborů.

Státní závěrečnou zkoušku tvoří dvě dílčí části:

Písemná zkouška – jazykovědná, nebo literárněvědná esej dle výběru studenta a písemný překlad textu z nizozemštiny do češtiny.

Ústní zkouška – rozprava nad vybraným tématem z jazykovědy a z literatury.

Součástí státní závěrečné zkoušky je rovněž obhajoba magisterské práce.

Více informací lze nalézt na webové stránce pracoviště:

https://sites.google.com/site/brnonederlandistika/home.

Absolvent může (v případě splnění podmínek přijetí) navázat v doktorském studiu jazykovědného zaměření nebo literárně-komparatistického zaměření.