Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• komunikovat ústně i písemně v polském jazyce na stupni B2;
• pracovat s různorodými texty, analyzovat je a přeložit z/do polštiny;
• vysvětlit a aplikovat základní teoretické a metodologické poznatky z oblasti lingvistiky a literární vědy;
• orientovat se v oblasti polského jazyka, literatury, kultury, historie a česko-polských vztahů;
• analyzovat a komentovat aktuální politické, společenské a kulturní dění v Polsku;
• aplikovat nabyté znalosti a dovednosti v praxi či v dalším vzdělávání.

Absolventi bakalářského oboru Polský jazyk a literatura jsou filologicky a areálově vzdělanými odborníky, kteří se mohou uplatnit v pedagogické činnosti, v kulturních institucích, cestovním ruchu, žurnalistice, odborné práci v redakcích, na úrovni nižšího a středního firemního managementu, v překládání odborných a uměleckých textů, v tlumočení a v expertní činnosti.

• Bez profesního postavení

Standardní doba studia oboru činí 6 semestrů. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat celkem 180 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné kurzy. Povinné kurzy, jež tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru, činí 86 kreditů (včetně 15 kreditů za Seminář k bakalářské diplomové práci). Výběr povinně volitelných kurzů, jež tvoří 28 kreditů, je omezen na oborové předměty, jež nejen doplňují a procvičují znalosti nabyté v povinných kurzech, ale také posluchačům umožňují získat další dovednosti, které by mohli uplatnit v praxi. V rámci povinně volitelných kurzů je student povinen získat také 4 kredity za zkoušku z jiného slovanského jazyka a 4 kredity za zkoušku ze světového neslovanského jazyka. Student je dále povinen získat 60 kreditů z volitelných kurzů, při jejichž výběru se doporučuje volit předměty z nabídky slavistických či jiných filologických oborů, 4 kredity za zkoušku z filozofie a 2 kredity z tělesné výchovy.

Studenti se při průchodu studiem řídí studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku, doporučeným studijním plánem a příslušnou kontrolní šablonou.

Státní závěrečná zkouška v bakalářském studiu je nastavena tak, aby zahrnovala tři hlavní sféry studia oboru – jazyk, literaturu a areál. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemná část ověřuje úroveň jazykové kompetence a znalost normativní gramatiky současné polštiny. Součástí písemné části je také krátké ověření znalosti lingvistické terminologie a tvorba eseje na vybrané téma. U písemné části se hodnotí gramatická a věcná správnost, formulační schopnosti a styl. Ústní část má komisionální charakter a ověřuje znalosti z: 1) polského jazyka (synchronní popis jazyka, ověření komunikační kompetence), 2) polské literatury (dějiny polské literatury, vlastní četba), 3) areálové polonistiky (dějiny, kultura a reálie Polska). Témata otázek vycházejí ze zadaných okruhů a literatury.

Státní závěrečné zkoušce předchází obhajoba závěrečné práce. Bakalářská diplomová práce má rozsah min. 70 000 znaků a má za cíl prokázat kompetenci studenta vytvořit odborný text na téma související s oborem. Obhajoba je komisionální a koná se formou prezentace práce a následné rozpravy.

Více informací lze nalézt na stránce ústavu: http://www.phil.muni.cz/wusl/home/studium/informace/statni-zaverecne-zkousky-a-zaverecne-prace/pozadavky-a-okruhy-k-statnim-zaverecnym-zkouskam/.

Absolvent bakalářského studijního programu může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat ve studiu v navazujícím magisterském oboru Polský jazyk a literatura.