Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• popsat a vyřešit fyzikální problémy na úrovni základního fyzikálního kurzu;
• popsat strukturu a funkci živé hmoty na úrovni molekulární i buněčné (včetně jejích fyzikálně chemických vlastností);
• porozumět specifickým fyzikálním problémům, s nimiž se setkáváme v živých organismech;
• popsat vlivy fyzikálních faktorů na živé organismy;
• využívat základní laboratorní postupy v oblasti biologie i fyziky;
• využívat výpočetní techniku pro zpracování výsledků měření i pro jednoduché numerické modelování.

Kromě připravenosti pokračovat v magisterském studiu, k níž je směrován primárně, se absolvent dobře uplatní v základním i aplikovaném výzkumu státního i resortního charakteru, v laboratorních provozech a firmách, specializovaných laboratořích, institucích využívajících informatiky, v institucích využívajících chemických, biochemických a biologických laboratorních metod, v lékařských laboratořích, apod.

• Bez profesního postavení

Standardní doba studia oboru činí šest semestrů. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat celkově 180 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné předměty tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru a jejich podíl činí 135 kreditů (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu k bakalářské práci). Povinně volitelné předměty, jež tvoří 30 kreditů, si student volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Zbývajících 15 kreditů student získá za absolvování libovolných předmětů z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru nebo z nabídky jiných přírodovědně a medicínsky orientovaných oborů.

Student se řídí při průchodu studiem studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku a Studijním a zkušebním řádem MU: https://www.muni.cz/general/legal_standards/study_examination_regulations. Přístup ke studijním katalogům jednotlivých imatrikulačních ročníků naleznete na stránkách fakulty.

Státní závěrečná zkouška má tyto součásti: 1) obhajoba bakalářské práce (zpracované v obvyklém rozsahu nejméně 50 normostran včetně obsahu a seznamu literatury), 2) zkouška z fyziky sestávající z písemné a ústní části. Písemná část se skládá z testových úloh z fyziky. Při ústní části zkoušky budou zadány otázky ze dvou tematických skupin, fyziky a biofyziky. V jejich rámci se zjišťují znalosti studenta z následujících oblastí: 1. základních poznatků fyziky - mechaniky, termodynamiky, nauky o elektřině a magnetismu, optiky a základních vědomostí o struktuře hmoty na molekulární a atomární úrovni; 2. přehledu molekulární a buněčné biofyziky, vysvětlení vlivů různých fyzikálních faktorů na člověka a principů biomedicínské přístrojové techniky; 3. obecné metodologie vědy, včetně základů statistického zpracování výsledků - platí pro fyzikální i biomedicínsky orientovanou část zkoušky. Témata otázek vycházejí ze zadaných okruhů a literatury.

Viz http://www.physics.muni.cz.

Studenti jsou připraveni jak na pokračování v navazujícím magisterském studiu (zejména biofyziky nebo radiologické fyziky), tak k uplatnění v praxi.