Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit principy biofyzikální metod využívaných v oblasti medicíny s důrazem na diagnostickou a terapeutickou techniku;
• popsat a analyzovat biofyzikální rizika diagnostických a terapeutických metod;
• působit jako zprostředkovatel v odborné diskusi mezi lékaři a technicky či fyzikálně vzdělanými odborníky;
• pokračovat ve studiu příbuzných oborů (biofyzika, radiologická fyzika) v navazujícím magisterském studiu.

Díky fyzikálně-matematickému základu absolvovanému v rámci programu nezávisle na volbě oboru se absolvent může dobře uplatnit v základním i aplikovaném výzkumu státního i resortního charakteru, v laboratorních provozech a firmách, specializovaných laboratořích, metrologických institucích, institucích využívajících informatiky, apod. Specializované zaměření tohoto studijního oboru předurčuje jeho absolventy k práci ve zdravotnických zařízeních, zejména na specializovaných diagnostických a terapeutických pracovištích využívajících lékařské přístrojové techniky. Absolvent se uplatní při obsluze přístrojů a jejich kvalifikované údržbě, stejně jako při zpracování dat pro lékařské účely, např. v radiologii, apod.

• Bez profesního postavení

Standardní doba studia oboru činí šest semestrů. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat celkově 180 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné předměty tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru a jejich podíl činí 135 kreditů (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu k bakalářské práci). Povinně volitelné předměty, jež tvoří 30 kreditů, si student volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Zbývajících 15 kreditů studenti získají za absolvování libovolných předmětů z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru nebo z nabídky jiných přírodovědných nebo medicínských oborů.

Studenti se řídí při průchodu studiem studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku. Přístup ke studijním katalogům jednotlivých imatrikulačních ročníků naleznete na stránkách fakulty.

Státní závěrečná zkouška má tyto části: 1) obhajoba bakalářské práce (zpracované v obvyklém rozsahu nejméně 50 normostran včetně obsahu a seznamu literatury); 2) zkouška z fyziky sestávající z písemné a ústní části. Písemná část se skládá z testových úloh z fyziky. Při ústní části zkoušky budou zadány otázky ze dvou tematických skupin, fyziky a biofyziky. V jejich rámci se zjišťují znalosti studenta z následujících oblastí: 1. Základní poznatky fyziky - mechanika, termodynamika, nauka o elektřině a magnetismu, optika a základní vědomosti o struktuře hmoty na molekulární a atomární úrovni. 2. Přehled molekulární a buněčné biofyziky, vysvětlení vlivů různých fyzikálních faktorů na člověka a principy biomedicínské přístrojové techniky. 3. Obecná metodologie vědy včetně základů statistického zpracování výsledků - platí pro fyzikální i biomedicínsky orientovanou část zkoušky. Témata otázek vycházejí ze zadaných okruhů a literatury.

Viz http://www.physics.muni.cz.

Studenti jsou připraveni jak na pokračování v navazujícím magisterském studiu (zejména biofyziky nebo radiologické fyziky), tak k uplatnění v praxi.