Baltistika |
Obor baltistika je koncipován podle modelu filologicko-areálových studií: po stránce geografické se zaměřuje na Litvu, Finsko, Estonsko a Lotyšsko, po stránce metodologické na filologické kompetence svých absolventů. Hlavním cílem bakalářského studia baltistiky je intensivní odborné studium jednoho (nebo více) z nabízených jazyků: litevštiny, finštiny, estonštiny nebo lotyštiny. Komunikační kompetence studentů jsou přitom pouze jedním aspektem studia: baltistika se neomezuje pouze na schopnost domluvit se v cílovém jazyce, ale míří především na odborné poznání daného jazyka, jeho gramatické výstavby, typologických rysů, diachronního vývoje, regionální a stylové diversifikace. Studenti jsou vedeni k tomu, aby si osvojili specifické metody filologického přístupu k jazyku, především teoretické nástroje jazykovědy a literární vědy: cílem je pěstovat schopnost posluchačů k teoretickému uchopení jazyka a textu. Studium baltistiky na MU poskytne posluchačům také znalosti o historickém vývoji Litvy, Finska, Estonska a Lotyšska, seznámí je s kulturou těchto zemí od vzniku nejstarších písemných památek po 20. století a povede k hloubkovému poznání stěžejních textů v každém ze zmíněných jazyků.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- svobodně ovládat litevštinu, nebo finštinu (dle volby studenta) v její mluvené a psané podobě a v celém spektru jejich funkčních stylů;
- podat odborný lingvisticky výklad gramatického systému cílového jazyka (litevštiny, finštiny, estonštiny, nebo lotyštiny – dle specializace studenta);
- aplikovat moderní jazykovědné a literárněvědné teorie na analýzu textů v cílovém jazyce;
- číst odborné, umělecké a publicistické texty v druhém z cílových jazyků (litevštině, finštině, estonštině, nebo lotyštině – dle volby studenta);
- podat odborný výklad kulturních dějin Litvy, Lotyšska, Estonska a Finska ve vzájemných souvislostech.
Absolvent oboru baltistika dobře ovládá jeden z jazyků baltického prostoru (litevštinu, nebo finštinu) a je vzdělán v teorii obecné jazykovědy a literární vědy. Kulturněhistorická část studijního programu garantuje, že absolvent tohoto oboru dobře zná dějiny a současnou kulturu celého baltického prostoru od Litvy a Polska po Skandinávii. Díky tomu může absolvent oboru baltistika najít dvojí uplatnění: v akademickém prostředí baltista své vzdělání uplatní v rámci obecné jazykovědy (jak synchronní, tak diachronní), zejména indoevropeistiky a ugrofinistiky; mimo akademické prostředí se baltista uplatní jako tlumočník a překladatel, ať už v institucích České republiky a Evropské unie, nebo v oblasti kultury či literatury.
- Bez profesního postavení
Standardní doba studia oboru činí šest semestrů. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat celkově 180 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty.
Ústav obecné jazykovědy a baltistiky střídavě otevírá dvě různé verze baltistického programu, které jsou nazvané BALTISTIKA (L), kde jazyková výuka bakalářského stupně stojí na litevštině, a BALTISTIKA (F), která je postavena na finštině. Kulturně-historickou dimenzi mají oba běhy společnou. Obě tyto verze baltistiky dále doplňuje studium estonštiny a lotyštiny.
DVOUOBOROVÉ STUDIUM. V prvním roce studia absolvují posluchači několik proseminářů vykládajících metodologii a základní pojmový aparát jazykovědy, literární vědy, historie a etnografie. Lingvistické kurzy jsou čtyř druhů: A – výklad systému jazyka (4 semestry, začíná ve 3. semestru), B – procvičování gramatiky a konverzace v daném jazyce (6 semestrů), C – četba a rozbor textů (4 semestry, začíná ve 3. semestru), D – intensivní cvičení (6 semestrů). Tyto lingvistické kurzy na sebe navazují, absolvování číselně nižšího kurzu je podmínkou pro postup do kurzu vyššího. Totéž se týká kurzů B, C a D. Kulturně-historické kurzy sestávají z přednášek k dějinám a kultuře oblastí, do nichž lze skrze baltistiku vstoupit (prostor východních Slovanů, Litva, Polsko a Prusy, Lotyšsko a Estonsko, Finsko a Skandinávie). Vedle těchto kurzů mají posluchači povinnost načíst a podle pokynů zpracovat předepsané pensum beletrie vztahující se k oblastem a obdobím, jež se vykládají v přednáškách.
JEDNOOBOROVÉ STUDIUM. Zatímco dvouoborové bakalářské studium požaduje od posluchačů zvládnout jediný jazyk baltického prostoru (litevštinu, nebo finštinu), jednooborové studium požaduje zvládnout dva jazyky: student volí mezi kombinacemi litevština + finština, litevština + estonština, resp. finština + litevština, finština + estonština. Výuka uvedených jazyků nezačíná naráz: nosný jazyk se učí od prvního ročníku po celé tři roky, druhý od druhého ročníku po zbývající dva roky. U hlavního jazyka absolvuje posluchač lingvistické kurzy A, B, C, D, u druhého – 4 semestry u kurzů B a D. Kulturně-historická složka uchovává tematické bloky dvouoborového studia a přidává semestrální přehledové kurzy o vývoji a kulturních souvislostech relevantních jazyků baltické oblasti (baltských, fennougrických, slovanských, germánských). Blok metodologických proseminářů (lingvistika, literární věda, historie) zůstává stejný jako u dvouoborového studia.
JAZYKOVÉ POŽADAVKY: Při nástupu do studia baltistiky se nepředpokládají žádné znalosti litevštiny nebo finštiny.
Podmínkou pro řádné ukončení studia baltistiky je splnění studijního programu baltistiky (180 kreditů z povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů). Poté je uchazeč připuštěn ke státní závěrečné zkoušce, která má dvě části:
1. Obhajoba diplomové práce.
2. Souhrnná zkouška z oboru Baltistika.
Při obhajobě diplomové práce student představí téma své práce, zvolené metody analýzy a dosažené výsledky, následuje diskuze se členy zkušební komise.
Souhrnná zkouška se skládá z těchto tematických okruhů:
a) Jazyková zkouška: výklad morfologie litevštiny, resp. finštiny; rozbor textu v litevštině, resp. finštině; konverzace v litevštině, resp. finštině.
b) Dějiny baltického prostoru: 12 otázek pokrývajících období od počátku osídlení do 19. století.
c) Kultura a písemnictví baltického prostoru: 12 otázek, pokrývajících období od počátku osídlení do 19. století.
Podrobněji viz: http://www.phil.muni.cz/wbal/home/pro-studenty/pro-studenty.
Na bakalářské studium baltistiky lze navázat dvouletým magisterským studiem baltistiky. Zájemcům o magisterské studium, kteří složí státní závěrečnou bakalářskou zkoušku z baltistiky na Ústavu jazykovědy a baltistiky FF MU s výborným, nebo velmi dobrým výsledkem, bude odpuštěna přijímací zkouška do magisterského studia. Pro zájemce z jiných univerzit a studenty MU, kteří složili bakalářskou zkoušku baltistiky s horším výsledkem, je přijímací zkouška povinná.
Po úspěšném ukončení magisterského studia baltistiky lze pokračovat v doktorském studiu v oborech obecná jazykověda nebo indoevropeistika.
0
Aktivní studenti
|
24
|