Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• komunikovat ústně i písemně v polském jazyce na stupni C1/C2;
• pracovat s různorodými texty, analyzovat je a přeložit z/do polštiny;
• vysvětlit a aplikovat hlubší teoretické a metodologické poznatky z oblasti lingvistiky, literární vědy a příbuzných disciplín;
• vysvětlit a aplikovat na teoretické i praktické rovině gramatiku polského jazyka, a to v aspektu synchronním, diachronním i srovnávacím;
• aplikovat hlubší znalosti z oblasti polské literatury, kultury, historie a dějin česko-polských vztahů;
• analyzovat a komentovat aktuální politické, společenské a kulturní dění v Polsku, a to i v kontextu střední Evropy;
• samostatné práce a kritické analýzy.

Absolventi oboru jsou komplexně filologicky a areálově vzdělanými odborníky, kteří se uplatní v profesích, jež vyžadují jazykovou kompetenci, dobré vyjadřovací schopnosti a samostatné a kritické myšlení. Absolventi zároveň disponují poměrně širokou profesní adaptabilitou, což jim umožňuje pružně reagovat na měnící se požadavky praxe. Získané vědomosti a kompetence je predisponují k celoživotnímu vzdělávání a kontinuálnímu osobnostnímu rozvoji. Absolventi oboru Polský jazyk a literatura mohou tedy své vzdělání uplatnit v pedagogické a vědecké práci, v tvůrčí činnosti v kulturních institucích, v cestovním ruchu, žurnalistice, odborné práci v redakcích, na úrovni nižšího a středního firemního managementu, v oblasti překladu odborných a uměleckých textů, tlumočení a expertní činnosti.

• Bez profesního postavení

Standardní doba studia oboru činí 4 semestry. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat celkem 120 kreditů za povinné a volitelné kurzy. Povinné kurzy, jež tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru, činí 67 kreditů (včetně 30 kreditů za 2 Semináře k magisterské diplomové práci). Volitelné kurzy, jež tvoří 49 kreditů, si student volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Zbývající 4 kredity je student povinen získat za zkoušku ze světového neslovanského jazyka.

Studenti se při průchodu studiem řídí studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku, doporučeným studijním plánem a příslušnou kontrolní šablonou.

Státní závěrečná zkouška v magisterském studiu je nastavena tak, aby zahrnovala tři hlavní sféry studia oboru – jazyk, literaturu a areál. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemná část ověřuje úroveň jazykové kompetence a znalost normativní gramatiky současné polštiny. Součástí písemné části je také tvorba eseje na vybrané téma. U písemné části se hodnotí gramatická a věcná správnost, formulační schopnosti a styl. Ústní část má komisionální charakter a ověřuje znalosti z: 1) polského jazyka (synchronní a diachronní popis jazyka, ověření komunikační kompetence), 2) polské literatury (dějiny polské literatury, znalost sekundární literatury, vlastní četba, historický a kulturní vývoj Polska), 3) areálové polonistiky (polský jazyk a literatura v širším slovanském kontextu). Témata otázek vycházejí ze zadaných okruhů a literatury.

Státní závěrečné zkoušce předchází obhajoba závěrečné práce. Magisterská diplomová práce má rozsah min. 140 000 znaků. Samostatné zpracovávání závěrečných magisterských prací pod individuálním vedením školitelů představuje specifickou přípravu pro eventuální studium doktorské, a současně možnost ověření nabytých znalostí a dovedností. Obhajoba je komisionální a koná se formou prezentace práce a následné rozpravy.

Více informací lze nalézt na stránce ústavu: http://www.phil.muni.cz/wusl/home/studium/informace/statni-zaverecne-zkousky-a-zaverecne-prace/pozadavky-a-okruhy-k-statnim-zaverecnym-zkouskam/.

Absolvent magisterského studijního programu může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat ve studiu v doktorském studijním programu. Na FF MU lze navázat na absolvované studium např. v doktorských oborech Polská literatura a Paleoslovenistika a slovanské jazyky.