Balkanistika„Rozbijte mýty: od imaginárního Balkánu k realitě.“ |
Studium je vhodné pro nadané studenty, kteří se nebudou bát rozplétat gordický uzel historií zatížených vztahů mezi balkánskými národy a zároveň pronikat do tajů zejména jihoslovanských balkánských jazyků.
Historicko-kulturní a literárněvědná část studia je zaměřena na celou balkánskou oblast, která je vymezena Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Srbskem, Bulharskem, Makedonií, Kosovem, Albánií a Řeckem, okrajově též Rumunskem. Zároveň jsou studenti vedeni k tomu, aby se naučili dokonale ovládat dva balkánské jihoslovanské jazyky, což jim – spolu s předpokládanou znalostí alespoň jednoho dalšího cizího (světového) jazyka a základní orientací v jednom neslovanském balkánském jazyce (řečtina, albánština, popř. i rumunština) – otevře možnosti působení prakticky v celém prostoru slovanského i neslovanského Balkánu.
Znalosti teoretických i metodických předmětů bakalářského studia poskytnou také základ pro studium navazujícího magisterského programu balkanistiky.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- Hovořit a psát ve dvou jihoslovanských jazycích (stupeň B2), tedy v srbštině, nebo charvátštině a v bulharštině, nebo makedonštině.
- Charakterizovat vývoj studovaných národních literatur v literárně-teoretických a kulturně-historických souvislostech.
- Charakterizovat klíčové rysy historického vývoje Balkánu, ovládat základy heuristické práce a vytyčit důležité etnografické zvláštnosti Balkánu.
- Orientace v odborné literatuře jazykovědné, literárněvědné, historické a etnologické.
- Aplikovat nabyté teoretické vědomosti a praktické dovednosti v konkrétní sféře svého možného budoucího uplatnění (překládání a tlumočení, obory rozvíjející bilaterální česko-balkánské vztahy, publicistická činnost).
Další možností uplatnění absolventů je komerční a hospodářská sféra včetně oblasti cestovního ruchu (české podniky a cestovní kanceláře, které se zaměřují na Balkán, případně české pobočky firem ze zemí jihovýchodní Evropy), svou jazykovou kompetenci budou moci využít pro písemné i ústní překládání běžných textů a promluv.
Skladba studijního plánu odráží široký areálový charakter oboru. Proto je v bakalářském studiu důraz kladen jak na aktivní zvládnutí studovaných jihoslovanských jazyků a na orientaci v jeho gramatické struktuře, tak na vývoj písemnictví balkánských národů od nejstarších dob do cca poloviny 20. století. K tomu je zapotřebí zvládnout i základy příslušných odborných disciplín, k čemuž slouží patřičné jazykovědné a literárněvědné úvody. Nedělitelnou součástí balkanistického studia je také široce koncipované vzdělání z historického vývoje Balkánu s patřičným historickým úvodem a doplňkové vzdělání etnologické, s úvodem a vybranými přednáškami o etnologii Balkánu.
O diplomový úkol musí student požádat nejpozději do konce semestru, který předchází poslednímu semestru studia (v němž posluchač zapisuje diplomový seminář). Bakalářské studium je ukončeno obhajobou bakalářské diplomové práce a bakalářskou zkouškou.
K ukončení jednooborového bakalářského studia je nutno získat
celkem 180 kreditů, z toho:
150 kreditů z povinných předmětů
3 kredity z dalších (volitelných) předmětů
4 kredity za dvousemestrální kurz cizího jazyka
4 kredity z filozofie
4 kredity z tělesné výchovy
15 kreditů za Semináře k bakalářské diplomové práci.
1. z obhajoby diplomové práce v rozsahu minimálně 70 000 znaků (cca 40 normostran). Do minimálního rozsahu se nezapočítávají případné přílohy práce (slovníčky, dotazníky, kopie textů a dokumentů apod. Více viz: http://www.phil.muni.cz/wusl/home/pracoviste/~vnitrni-cleneni/jihoslovanska-filologie/informace-pro-studenty/POKYNY%20PRO%20PSANI%20DIPLOMOVYCH%20PRACI%20%28Seminar%20jihoslovanskych%20filologii%20a%20balkanistiky%29.pdf/view)
a 2. z teoretických znalostí oboru. Tato část prověřuje písemně i ústně jazykovou kompetenci studenta ze studovaných jazyků (srbština, nebo chorvatština, bulharština, nebo makedonština. Písemná část jazykové zkoušky se skládá z překladu do a z jazyka a vypracování eseje v tom kterém jazyce, ústní část zkoušky pak ze základních jazykovědných disciplín. Ústní zkouška pokračuje prověrkou znalostí historického vývoje literatury balkánských slovanských národů, přičemž je kladen důraz na vlastní četbu posluchače a schopnost analyzovat literární dílo. Následně student musí prokázat orientaci v historickém vývoji Balkánu a znalosti z geografie, kultury a etnologie zemí Balkánského poloostrova.
0
Aktivní studenti
|
62
|