Balkanistika

„Rozbijte mýty: od imaginárního Balkánu k realitě.“

Rozbalit vše

Bakalářský studijní obor Balkanistika poskytuje komplexního vzdělání v oblasti historie, etnologie, kultury a literatury celého komplikovaného regionu Balkánského poloostrova. Obor si klade za cíl seznámit studenty s problematikou celého regionu jihovýchodní Evropy. Tento přístup mj. odpovídá požadavkům současnosti na podporu tzv. areálových studií.

Studium je vhodné pro nadané studenty, kteří se nebudou bát rozplétat gordický uzel historií zatížených vztahů mezi balkánskými národy a zároveň pronikat do tajů zejména jihoslovanských balkánských jazyků.

Historicko-kulturní a literárněvědná část studia je zaměřena na celou balkánskou oblast, která je vymezena Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Srbskem, Bulharskem, Makedonií, Kosovem, Albánií a Řeckem, okrajově též Rumunskem. Zároveň jsou studenti vedeni k tomu, aby se naučili dokonale ovládat dva balkánské jihoslovanské jazyky, což jim – spolu s předpokládanou znalostí alespoň jednoho dalšího cizího (světového) jazyka a základní orientací v jednom neslovanském balkánském jazyce (řečtina, albánština, popř. i rumunština) – otevře možnosti působení prakticky v celém prostoru slovanského i neslovanského Balkánu.

Znalosti teoretických i metodických předmětů bakalářského studia poskytnou také základ pro studium navazujícího magisterského programu balkanistiky.

(?)

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

Hovořit a psát ve dvou jihoslovanských jazycích (stupeň B2), tedy v srbštině, nebo charvátštině a v bulharštině, nebo makedonštině.
Charakterizovat vývoj studovaných národních literatur v literárně-teoretických a kulturně-historických souvislostech.
Charakterizovat klíčové rysy historického vývoje Balkánu, ovládat základy heuristické práce a vytyčit důležité etnografické zvláštnosti Balkánu.
Orientace v odborné literatuře jazykovědné, literárněvědné, historické a etnologické.
Aplikovat nabyté teoretické vědomosti a praktické dovednosti v konkrétní sféře svého možného budoucího uplatnění (překládání a tlumočení, obory rozvíjející bilaterální česko-balkánské vztahy, publicistická činnost).

(?)

Bakalářský obor balkanistika poskytuje komplexní filologické a historicko-areálové vzdělání vhodné pro tvůrčí činnost v kulturních institucích, v cestovním ruchu, žurnalistice, odborné práci v redakcích, na úrovni nižšího a středního firemního managementu, v překládání odborných a uměleckých textů, v tlumočení a v expertní činnosti.

Další možností uplatnění absolventů je komerční a hospodářská sféra včetně oblasti cestovního ruchu (české podniky a cestovní kanceláře, které se zaměřují na Balkán, případně české pobočky firem ze zemí jihovýchodní Evropy), svou jazykovou kompetenci budou moci využít pro písemné i ústní překládání běžných textů a promluv.

(?)

Bakalářské studium balkanistiky je organizováno po semestrech, standardní doba studia je 6 semestrů. Studenti jsou během studia povinni získat nejméně 180 kreditů. Bakalářskou balkanistiku je možné studovat jen jako jednooborové studium. Předmětová skladba oboru svou šíří téměř v úplnosti pokrývá kreditové potřeby bakalářského studia.

Skladba studijního plánu odráží široký areálový charakter oboru. Proto je v bakalářském studiu důraz kladen jak na aktivní zvládnutí studovaných jihoslovanských jazyků a na orientaci v jeho gramatické struktuře, tak na vývoj písemnictví balkánských národů od nejstarších dob do cca poloviny 20. století. K tomu je zapotřebí zvládnout i základy příslušných odborných disciplín, k čemuž slouží patřičné jazykovědné a literárněvědné úvody. Nedělitelnou součástí balkanistického studia je také široce koncipované vzdělání z historického vývoje Balkánu s patřičným historickým úvodem a doplňkové vzdělání etnologické, s úvodem a vybranými přednáškami o etnologii Balkánu.

O diplomový úkol musí student požádat nejpozději do konce semestru, který předchází poslednímu semestru studia (v němž posluchač zapisuje diplomový seminář). Bakalářské studium je ukončeno obhajobou bakalářské diplomové práce a bakalářskou zkouškou.

K ukončení jednooborového bakalářského studia je nutno získat

celkem 180 kreditů, z toho:

150 kreditů z povinných předmětů

3 kredity z dalších (volitelných) předmětů

4 kredity za dvousemestrální kurz cizího jazyka

4 kredity z filozofie

4 kredity z tělesné výchovy

15 kreditů za Semináře k bakalářské diplomové práci.

(?)

Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí:

1. z obhajoby diplomové práce v rozsahu minimálně 70 000 znaků (cca 40 normostran). Do minimálního rozsahu se nezapočítávají případné přílohy práce (slovníčky, dotazníky, kopie textů a dokumentů apod. Více viz: http://www.phil.muni.cz/wusl/home/pracoviste/~vnitrni-cleneni/jihoslovanska-filologie/informace-pro-studenty/POKYNY%20PRO%20PSANI%20DIPLOMOVYCH%20PRACI%20%28Seminar%20jihoslovanskych%20filologii%20a%20balkanistiky%29.pdf/view)

a 2. z teoretických znalostí oboru. Tato část prověřuje písemně i ústně jazykovou kompetenci studenta ze studovaných jazyků (srbština, nebo chorvatština, bulharština, nebo makedonština. Písemná část jazykové zkoušky se skládá z překladu do a z jazyka a vypracování eseje v tom kterém jazyce, ústní část zkoušky pak ze základních jazykovědných disciplín. Ústní zkouška pokračuje prověrkou znalostí historického vývoje literatury balkánských slovanských národů, přičemž je kladen důraz na vlastní četbu posluchače a schopnost analyzovat literární dílo. Následně student musí prokázat orientaci v historickém vývoji Balkánu a znalosti z geografie, kultury a etnologie zemí Balkánského poloostrova.

(?)

U absolventa bakalářské balkanistiky se předpokládá možnost pokračovat v navazujícím magisterském studiu oboru. Může ovšem také, rozhodne-li se, pokračovat pouze ve studiu jednoho jazyka – a volit tak navazující magisterský obor Sdružená jihoslovanská studia.

(?)

Aktivní studenti

Obhájené závěrečné práce