Matematika se zaměřením na vzdělávání – Katalog oborů MU
Matematika se zaměřením na vzdělávání„Čemukoli vyučuješ, hleď, aby jasná pravda byla.“ (Jan Ámos Komenský) |
Během studia se studenti seznámí se základy současných matematických disciplín (geometrie, algebry, diferenciálního a integrálního počtu) a disciplín jim příbuzných. Veškerá látka je přednášena tak, aby poskytovala jak ponětí o stavbě jednotlivých matematických disciplín, tak představy o tom, jak matematika jako věda souvisí se školním předmětem zvaným matematika.
Cílem studia je zejména příprava pro navazující magisterské studium učitelství matematiky pro ZŠ. V rámci společného základu pro matematiku i druhý aprobační předmět získají studenti poznatky z psychologie, pedagogiky a obecné didaktiky. Absolventi jsou tak dostatečně kvalifikováni pro pozici asistent pedagoga.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- Rozvíjet a v praxi uplatňovat základní profesní dovednosti učitele matematiky na základní škole.
- Rozvíjet a zdokonalovat své teoretické znalosti z matematické analýzy, algebry, geometrie, diskrétní matematiky a teorie pravděpodobnosti v průběhu navazujícího magisterského studia.
- Rozvíjet získané teoretické matematické znalosti a dovednosti směrem k jejich využití v praxi.
- Didakticky transformovat matematické znalosti do výuky matematiky na základní škole.
- Získané teoretické znalosti z matematických disciplín dále rozvíjet pomocí samostudia i kurzů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
- Pokračovat v doktorském studiu v oboru pedagogika se zaměřením na učitelství matematiky na základních školách.
- Získané znalosti z disciplin všeobecného základu (pedagogika a psychologie) úspěšně využít v činnosti vychovatele nebo asistenta pedagoga.
- Komunikovat na základní úrovni v některém cizím jazyce a tím přispívat k internacionalizaci výuky.
Absolvent disponuje základním odborným vzděláním s oborově didaktickou složkou a je připraven k navazujícímu magisterskému učitelskému nebo oborovému studiu matematiky. Podle §20 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících ve znění pozdějších předpisů může pracovat jako asistent pedagoga, instruktor ve střediscích volného času, jako vychovatel v domovech mládeže, vychovatel v družinách, v různých občanských sdruženích zabývajících se pedagogickou činností nebo mentoringem. Absolvent může také nalézt uplatnění ve všech profesích, které vyžadují matematické myšlení.
- Asistent pedagoga
- Vychovatel
Standardní doba programu činí 3 roky. Součástí studia je také výuka cizího jazyka, kde se předpokládá základní pokročilá znalost jednoho z jazyků, a to min. úroveň A2 (podle Evropského jednotného referenčního rámce), na kterou se ve výuce navazuje.
Oborová složka studijního plánu zahrnuje poznatky a dovednosti z matematiky s přihlédnutím k jejímu rozvoji a zprostředkování. Výstupem z učení v oborové složce jsou solidní a dobře strukturované znalosti a dovednosti z matematických disciplín: algebry, geometrie, matematické analýzy, diskrétní matematiky a teorie pravděpodobnosti. Rozsah probírané látky je přizpůsoben hodinové dotaci stanovené pro bakalářské studium. Studenti využívají s porozuměním metody jednotlivých disciplín.
Oborově didaktická složka směřuje k rozvoji didaktických znalostí obsahu, které umožňují absolventu uvažovat o obsahu z hlediska matematiky a současně z hlediska jejího zprostředkování v kontextu nejen školní výuky, ale i mimoškolních a volnočasových aktivit. Získané vědomosti a znalosti tvoří odborný teoretický základ přípravy budoucích učitelů a je nezbytný pro schopnost transformovat učivo didakticky.
Reflektované pedagogické praxe zprostředkovávají kontakt studenta učitelství s edukační realitou ve školách a přispívají k jeho profesní socializaci – důraz je kladen na reflektování praktických zkušeností, a to jak v rámci oborové a oborově-didaktické složky studia, tak v rámci pedagogicko-psychologické složky. Praxe jsou koncipovány jako ucelený a gradující systém s důrazem na propojení s teorií a na reflexi a sebereflexi studenta v roli učitele. Systém pedagogických praxí je nastaven tak, aby dlouhodobě a systematicky směřoval k rozvoji profesních kompetencí studenta a připravil jej na plnohodnotné zvládnutí role asistenta pedagoga. Systém praxí vede k postupnému rozvoji profesních kompetencí, v souladu s hierarchií profesních rozvojových potřeb asistentů a učitelů a také v souladu s jejich oborovou specializací. Systém praxí je centralizovanou organizační strukturou, ve které si student volí buď Asistentskou praxi zaměřenou na individuální doučování žáka, nebo na asistování učiteli ve škole. Na základě konzultace s garantem předmětu může student svoji praxi zaměřit také na výchovné činnosti ve škole, například ve školním klubu nebo v jiné instituci. Zkušenosti z praxe student reflektuje v sebezkušenostních seminářích na fakultě, které si zapisuje s každou praxí souběžně. Praxe začínají 3. semestrem bakalářského studia.
Podmínkou pro řádné ukončení studia je úspěšné složení státní závěrečné zkoušky. Obsah státní závěrečné zkoušky je následující:
- Matematika včetně oborové didaktiky.
- Druhý obor včetně oborové didaktiky.
- Obhajoba bakalářské práce.
- Pedagogicko-psychologický základ pro bakalářské studium .
Okruhy a otázky státní zkoušky z matematiky včetně oborové didaktiky vycházejí ze základních disciplín matematiky a úvodu do didaktiky matematiky. Tato část zkoušky je pouze ústní. V rámci zkoušky z oborové didaktiky si každý adept vylosuje jednu slovní úlohu ze školské matematiky a provede její didaktický rozbor.
Každý adept si dále vylosuje jednu otázku z každého níže uvedeného oddílu: matematická analýza, algebra, geometrie, kombinatorika, teorie pravděpodobnosti.
Absolvent bakalářského studijního oboru může teoreticky (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v libovolném navazujícím magisterském studiu. Bakalářské studium kombinace oborů se zaměřením na vzdělávání může pokračovat zejména v navazujícím magisterském studiu kombinace studijních oborů Učitelství pro základní školy.
0
Aktivní studenti
|
19
|