Psychologie„Porozumění a pomoc člověku“ |
Studium je vnitřně strukturováno. Obsah studia a metody výuky jsou nastaveny tak, aby si studenti (a) prohlubovali a rozšiřovali poznatky ze základních psychologických disciplín, (b) rozvíjeli svoji metodologickou erudici a metodickou a etickou přípravu nutnou pro výkon profese psychologa v různých oblastech společenské praxe, (c) vzdělávali se v aplikovaných psychologických disciplínách, (d) osvojovali si a procvičovali specifické dovednosti důležité pro výkon psychologické profese, (e) získávali zkušenosti prostřednictvím odborných praxí.
Profilace studia do tří oblastí (klinická psychologie a psychoterapie, pedagogická a školní psychologie, psychologie práce a organizace) a relevantní praxe v průběhu studia vybavuje absolventa k tomu, aby začal pracovat jako odborný psycholog (zpočátku nejčastěji pod supervizí), a aby se dále vzdělával v oblasti specializace a dále si zvyšoval svoji kvalifikaci.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- rozumět teoriím a konstruktům základních a aplikovaných psychologických disciplín, dokáže je aplikovat na situace běžného života a využít je při psychologické diagnostice, intervenci a evaluaci;
- ovládat základní dovednosti týkající se psychologické diagnostiky, intervence a evaluace;
- využívat znalosti a dovednosti z metodologie psychologického výzkumu, dokáže připravit a realizovat výzkumný projekt zaměřený na řešení konkrétních výzkumných otázek;
- kriticky nahlížet na přijímané informace, identifikovat nedostatky v závěrech, posoudit platnost informací a jejich možná omezení;
- využívat osvojené akademické dovednosti (sběr informací, čtení a psaní odborných textů různého typu) a uplatnit je.
- Klinický psycholog
- Psycholog ve zdravotnictví
- Psychologické poradenství a diagnostika
- Školní psycholog (Jiný odborný pracovník - psychologie)
Studenti se řídí při průchodu studiem studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku. Přístup ke studijním katalogům jednotlivých imatrikulačních ročníků naleznete na stránkách fakulty.
Následně pro zájemce je možné absolvovat také praxe navazující, které student vybírá v rámci zvolené profilace studia.
V rámci povinných praxí a stáží studenti absolvují v každé oblasti dva týdny na různých pracovištích, kde se jim věnují psychologové z daného oboru. Některé praxe mají náslechový charakter, snažíme se ovšem vést studenty k výběru pracovišť, které poskytují i možnost vyzkoušet si poznatky ze studia aktivně v praxi.
Každá praxe a stáž má garanta předmětu a asistenta předmětu. Náplní jejich práce je zabezpečit komunikaci se studenty a jednotlivými pracovišti. V rámci každé praxe je k dispozici seznam spolupracujících pracovišť a podmínky, za kterých je možné praxi vykonávat. Hlavní pracoviště disponují podrobným popisem činností, které je možné si vyzkoušet, a zpětnými vazbami od studentů z minulých semestrů. Některé praxe poskytují a předem inzerují volná místa jednotlivých pracovišť, jiné zase uvádějí podrobný postup, jak si praxi domluvit. Praxe se od sebe poněkud odlišují – důvodem je především charakter pracovišť. Liší se hlavně v nabídce pracovišť (např. v daném okrese není tolik manželských poraden jako zařízení jiného typu). Také se mírně liší způsoby domluvy a kapacitou jednotlivých zařízení. Kromě katedrou domluvených zařízení mají studenti také možnost domluvit si pracoviště sami (např. v místě bydliště nebo s různou specializací - věznice, porodnice apod.). Pracoviště vybrané studentem musí vždy předem schválit mentor praxe.
K bezpečnému výkonu praxí a stáží také přispívá povinný předmět Etika v práci psychologa, který musí studenti absolvovat před nástupem na praxi. Seminář pomáhá studentům s přípravou na stáž prostřednictvím prezentací a rozborem situací, které vycházejí přímo z praxe. Studenti si v rámci předmětu mohou hypoteticky vyzkoušet, co by v modelové situaci dělali, jak by reagovali a připravit se tak na praxi samotnou. V rámci tohoto předmětu je také akcentován význam vztahu s mentory a pracovišti, jejich pečlivý výběr a je kladen důraz na profesionální chování a vhodnou komunikaci studentů na praxích.
1) Teorie a systémy v psychologii
V této části státní závěrečné zkoušky student/-ka prokazuje schopnost propojit a syntetizovat poznatky základních psychologických disciplín (obecná psychologie, vývojová psychologie, sociální psychologie, metodologie psychologie) a začlenit je do určitého teoretického výkladového rámce (či více rámců). Předpokládá se, že si každý/á student/ka v přípravě na zkoušku zpracuje samostatně předepsaná témata/okruhy svým osobitým způsobem, a že vyjádří svůj osobní názor a argumenty, proč ho/ji určitý teoretický přístup oslovuje více než jiný.
2) Psychodiagnostika dětí a dospělých
V této části státní zkoušky student prokazuje, že ovládá: klasifikační diagnostické systémy (DSM IV, MKN 10), diferenciální a vývojovou diagnostiku; schopnost uplatňovat psychometrický a klinický přístup, základy měření v psychologii; etiku psychologické diagnostiky, standardy a normy při realizaci uplatňování psychodiagnostik, formulaci diagnostického problému a zakázky, volbu vhodných nástrojů (metod, testů), interpretaci výsledků psychodiagnostického vyšetření, formulaci diagnostického nálezu, zprávy; konstrukci a vlastnosti psychodiagnostických metod.
Třetí předmět SZZ je povinně volitelný, odpovídá profilaci magisterského studia. V současnosti si uchazeč volí jeden z těchto tří předmětů: Klinická psychologie a psychologie zdraví, Psychologie práce a organizace a Psychologické poradenství a psychoterapie.
3a) Psychologie práce a organizace
V této profilující části SZZ z témat psychologie práce a organizace prokáže student/ka, že umí propojovat teorii s praxí, ovládá relevantní metody a metodiky.
3b) Klinická psychologie a psychoterapie
V této části státní závěrečné zkoušky student/ka prokazuje schopnost přehledu v oblastech klinická psychologie, psychologie zdraví a psychoterapie.
3c) Školní a pedagogická psychologie
V této profilující části SZZ prokáže student/ka, že se orientuje v celkové problematice, ve způsobech práce, v metodách a intervenčních postupech, používaných ve školní, pedagogické a v dětské poradenské praxi. Prokáže dále schopnost propojovat teoretické poznatky s praktickými i dovednost získávat relevantní data ze školního prostředí, vyhodnocovat je, analyzovat a používat k optimalizaci způsobu vzdělávání žáků a studentů i ke zvýšení kvality vzdělávacího systému.
0
Aktivní studenti
|
0
|