Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• dokonale používat litevštinu, finštinu, estonštinu, nebo lotyštinu (dle volby studenta) v její mluvené a psané podobě a v celém spektru jejích funkčních stylů;
• samostatně vstupovat do odborného diskurzu výzkumu cílového jazyka (litevštiny, finštiny, estonštiny, nebo lotyštiny – dle specializace studenta) přímo v cílových zemích;
• aplikovat moderní jazykovědné a literárněvědné teorie na analýzu textů v cílovém jazyce;
• číst odborné, umělecké a publicistické texty v druhém z cílových jazyků (litevštině, finštině, estonštině, nebo lotyštině – dle volby studenta);
• podat odborný výklad současného filologického a kulturního dění na Litvě, v Lotyšsku, Estonsku a Finsku ve vzájemných souvislostech.

Absolvent oboru baltistika dobře ovládá alespoň dva z jazyků baltického prostoru (litevštinu, finštinu, estonštinu, lotyštinu), je vzdělán v teorii obecné jazykovědy a moderní literární vědy. Kulturněhistorická část studijního programu garantuje, že absolvent tohoto oboru dobře zná dějiny a současnou kulturu celého baltického prostoru od Litvy po Skandinávii. Díky tomu může absolvent najít dvojí uplatnění: baltista své vzdělání uplatní především v akademickém prostředí (ať už v rámci obecné jazykovědy, indoevropeistiky, ugrofinistiky nebo literární vědy). Mimo akademické prostředí se baltista uplatní jako expert, tlumočník nebo překladatel v institucích České republiky a Evropské unie (např. v diplomatické nebo kulturní sféře). V obchodní sféře lze získané kompetence uplatnit především v oblasti obchodních styků s Baltskými zeměmi (export-import, farmaceutika, transfer technologií) nebo turistiky.

• Bez profesního postavení

Standardní doba studia oboru činí čtyři semestry. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat celkově 120 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty.

Při nástupu do navazujícího magisterského studia baltistiky musí student ovládat primární jazyk (litevštinu, nebo finštinu) na úrovni, která je požadována při bakalářské státní zkoušce. Studenti z jiných univerzit musí tyto znalosti prokázat během přijímací zkoušky; “domácím” absolventům bakalářského oboru baltistiky je tato zkouška odpuštěna, pokud státní zkoušku zvládli s hodnocením “výborně”, nebo “velmi dobře”.

Studenti pokračují ve studiu primárního jazyka i nadále - k tomu slouží teoretické kurzy k systému litevštiny resp. finštiny a praktické semináře k procvičování překladatelských, literárně-interpretačních a konversačních dovedností (ty se zapisují opakovaně každý semestr). Studenti magisterské baltistiky povinně studují také druhý jazyk z nabídky Ústavu jazykovědy a baltistiky (litevštinu, finštinu, estonštinu nebo lotyštinu) a studijní program je navržen tak, aby směřoval posluchače ke studiu třetího nebo čtvrtého jazyka (ty však už nejsou povinné). Kombinace konkrétních jazyků a jejich úrovní jsou značně variabilní a umožňují individuální průchod studiem.

Dále studenti povinně absolvují několik cyklů přednášek k moderním dějinám a kulturním dějinám Litvy, Finska, Lotyšska a Estonska. Metodologie vědecké práce se procvičuje v diplomových seminářích a je vždy přizpůsobena tématu diplomové práce studenta. Pro podrobnější informace viz http://www.phil.muni.cz/wbal/home/pro-studenty/pro-studenty

Podmínkou pro řádné ukončení studia baltistiky je splnění studijního programu baltistiky (120 kreditů z povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů). Poté je uchazeč připuštěn ke státní závěrečné magisterské zkoušce, která má dvě části:

1. Obhajoba diplomové práce.

2. Souhrnná zkouška z oboru Baltistika.

Při obhajobě diplomové práce student představí téma své práce, zvolené metody analýzy a dosažené výsledky, následuje diskuze se členy zkušební komise.

Souhrnná zkouška se skládá z těchto tematických okruhů:

a) Výklad systému profilového jazyka (litevštiny, finštiny): typologická charakterologie profilového jazyka; formální morfologie profilového jazyka; výrazový plán profilového jazyka; větné vztahy profilového jazyka; lexikon profilového jazyka; členění národního jazyka a vývoj jeho spisovného standardu.

b) Výkladu písemnictví profilového jazyka v historicko-kulturních souvislostech. Kandidát má k dispozici seznam literárních děl z Litvy, resp. Finska, ze kterého losuje dvě díla. Tato díla student představí z hlediska historického, kulturního, žánrového a biografického, podá výklad jejich struktury a představí systémové paralely v jiných zemích Baltského regionu. Poté komise zahájí volnou diskuzi k libovolnému gramatickému a literárnímu jevu litevštiny, resp. finštiny, která probíhá v cílovém jazyce bez předchozí přípravy.

Absolventi magisterského studia baltistiky mohou pokračovat ve studiu v rámci doktorského studia obecné jazykovědy a indoevropeistiky: stejně jako baltistika jsou tyto obory zajišťovány Ústavem jazykovědy a baltistiky FF MU a nabízí možnost pokračovat ve zpracování baltistických témat.