Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• orientovat se v oblastech syntetizujících biologické a sociokulturní aspekty člověka v průběhu evoluce i v současnosti;
• znát lidskou biologickou vnitropopulační variabilitu i mezipopulační diverzitu a vysvětlit její souvislosti s evolučními procesy a lidskými adaptacemi;
• aplikovat moderní analytické metody hodnocení kosterních nálezů člověka a dalších biologických stop v oblasti archeologických a forenzních nálezů;
• ovládat základní charakteristiky hlavních světových etnik, jejich geografické rozšíření, podobnosti a rozdíly;
• navrhnout a realizovat regulérní antropologický výzkum, statisticky zhodnotit výsledky a interpretovat je v kontextu antropologických teorií.

• Bez profesního postavení

Standardní doba navazujícího magisterského studia Antropologie je čtyři semestry. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat 120 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Ve studijním programu/oboru Antropologie používáme kategorii povinné předměty, které tvoří jádro studijního plánu, a doporučené volitelné předměty, které představují doporučené rozšíření náplně předmětů povinných. Nad rámec těchto kategorií si mohou studenti volit předměty dle svého zájmu a např. potřeb z hlediska diplomové práce. Mezi povinné předměty patří terénní praxe a magisterská diplomová práce (Terénní cvičení II, Diplomová práce I - IV). Před státní zkouškou musí student složit odbornou zkoušku pokročilého stupně z anglického jazyka.

Těžiště výuky terénního cvičení spočívá na archeologických výzkumech kostrových pohřebišť organizovaných Ústavem antropologie. Na nich jsou studenti školeni v celé vědecko-výzkumné proceduře od prospekce a zaměření naleziště, přes exkavaci kosterních pozůstatků a artefaktů, jejich písemnou, měřičskou a fotografickou dokumentaci, rekonstrukci objevených památek, analýzy nalezeného materiálu, až po interpretaci a formulaci výsledků v závěrečné zprávě. Finální části postupu probíhají v laboratoři. Studenti magisterského studia jsou v terénu školeni především v pokročilých technikách terénní dokumentace a odběrů vzorků pro specializované laboratorní analýzy (analýza aDNA, absolutní datování aj.). Studenti musí v magisterském studiu povinně absolvovat minimálně jeden týden na tomto terénním výzkumu. Zbývající praxi mohou absolvovat i na jiných pracovištích (archeologické organizace, vědecké ústavy, muzea, nemocnice, pracoviště policie ČR aj.) s antropologicky orientovanou činností. Tato praxe jim umožňuje získávat již během studia profesionální kontakty s potenciálními zaměstnavateli. Souvislost činnosti s oborem posuzuje garant. Zápočet je studentům udělen na základě komunikace vyučujícího předmětu (Bi8910 Terénní cvičení II) s vedoucím výzkumu (resp. pracoviště, kde praxe probíhala) a potvrzení o absolvovaném obsahu a rozsahu praxe, které vystaví vedoucí výzkumu/pracoviště studentovi.

Při ústní zkoušce z Fyzické antropologie má uchazeč prokázat ucelené znalosti o evoluci člověka, biologické variabilitě a adaptabilitě současných lidských populací, individuálním vývoji a růstu člověka, lidské sexualitě a reprodukční biologii a aplikacích moderních antropologických metod v praktických aplikacích (archeologie, růstová antropologie, ergonomie, forenzní antropologie). Ústní zkouška ze Sociokulturní antropologie prověřuje znalosti studentů v oblasti antropologických teorií, kulturních adaptací člověka, přehledu lidských etnik, vztahu člověka a prostředí a chování člověka. Hodnocena je schopnost studenta orientovat se širokém časoprostorovém rozsahu a integrovat poznatky různých disciplín v oblasti posuzovaného tematického okruhu. Detailní rozpis tematických okruhů k oběma ústním zkouškám je uveden na stránkách Ústavu antropologie (http://www.sci.muni.cz/anthrop/informace-o-szz/).

Diplomová práce v rozsahu minimálně 80 stran textu je vypracována na téma, které schvaluje ředitel ústavu antropologie a student si je zapisuje zpravidla na počátku studia. Formální pravidla pro vypracování diplomových prací se řídí Opatřením děkana č. 5/2014 (http://www.sci.muni.cz/NW/predpisy/od/OD-2014-05.pdf). Vedoucím práce je obvykle akademický pracovník ústavu, konzultanty bývají odborníci z univerzit, muzeí a ústavů AV ČR. Teoretická část práce prokazuje korektní práci s odbornou literaturou, zejména schopnost vyhledávat, zpracovat a interpretovat údaje k tématu řešenému v diplomové práci. Praktická část má ukázat zvládnutí antropologických metod při řešení zadaného úkolu. Obhajoba diplomové práce probíhá na konci 4. semestru při rozpravě studenta s odbornou komisí, během níž uchazeč přednese teze své práce, seznámí komisi s řešeným tématem a stěžejními částmi práce. Odborná komise prověřuje schopnost studenta navrhnout a uskutečnit řešení zadaného úkolu, zhodnotit výsledky, interpretovat je, srozumitelně je prezentovat a obhájit je relevantními argumenty. Oponent a vedoucí práce v posudcích a členové komise při obhajobě se vyjadřují k celému průběhu realizace i výsledkům diplomové práce. V diskusi student reaguje na dotazy, podněty a připomínky všech zúčastněných.