Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• rozlišit základní oblasti antropologie a definovat jejich silné a slabé stránky, zejména zhodnotit význam bio-socio-kulturních interakcí z hlediska vlastností lidského druhu;
• popsat detailně biologii lidského těla, makroskopickou anatomii i histologickou stavbu, funkce orgánů a orgánových soustav, jejich vzájemné souvislosti a základní principy dědičnosti;
• definovat hlavní fáze prehistorie a historického vývoje člověka a lidské kultury (celosvětově i na našem území) a vysvětlit hlavní trendy vývoje člověka a lidské kultury od paleolitu do dneška;
• aplikovat základní metody biologické antropologie v oblasti hodnocení tělesné stavby a funkcí živého člověka;
• aplikovat základní metody kosterní antropologie při odhadu vlastností člověka (pohlaví, dožitý věk, výška postavy, etnická afinita) na základě kosterních pozůstatků z archeologických nálezů
• provádět praktickou činnost antropologa při terénním archeologickém výzkumu pohřebišť, konkrétně odkrývání, dokumentaci a vyzvedávání kosterních pozůstatků člověka
• navrhnout a uskutečnit menší metodologicky korektní antropologický výzkum, statisticky zhodnotit výsledky a interpretovat je v kontextu aplikované antropologické teorie

• Bez profesního postavení

Standardní doba bakalářského studia Antropologie je 6 semestrů. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat 180 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Ve studijním programu/oboru Antropologie používáme kategorii povinné předměty, které tvoří jádro studijního plánu, a doporučené volitelné předměty, které představují doporučené rozšíření náplně předmětů povinných. Nad rámec těchto kategorií si mohou studenti volit předměty dle svého zájmu a např. potřeb z hlediska bakalářské práce. Mezi povinné předměty patří terénní praxe a bakalářská práce (Bi6502 Terénní cvičení I, Bakalářská práce I a II). Podmínkou pro zápis bakalářské práce je složení odborné zkoušky z anglického jazyka. Studenti také povinně absolvují sportovní aktivity podle svého sportovního zaměření.

Těžiště výuky terénního cvičení spočívá na archeologických výzkumech kostrových pohřebišť organizovaných Ústavem antropologie. Na nich jsou studenti školeni v celé vědecko-výzkumné proceduře od prospekce a zaměření naleziště, přes exkavaci kosterních pozůstatků a artefaktů, jejich písemnou, měřičskou a fotografickou dokumentaci, rekonstrukci objevených památek, analýzy nalezeného materiálu, až po interpretaci a formulaci výsledků v závěrečné zprávě. Finální části postupu probíhají v laboratoři. Studenti bakalářského studia jsou v terénu školeni především v základních technikách preparace hrobu a kresebné dokumentace. Studenti musí v bakalářském studiu povinně absolvovat minimálně jeden týden tohoto terénního výzkumu. Zbývající praxi mohou absolvovat i na jiných pracovištích (archeologické organizace, vědecké ústavy, muzea, nemocnice, pracoviště policie ČR aj.) s antropologicky orientovanou činností. Tato praxe jim umožňuje získávat již během studia profesionální kontakty s potenciálními zaměstnavateli. Souvislost činnosti s oborem posuzuje garant. Zápočet je studentům udělen na základě komunikace vyučujícího předmětu (Bi6502 Terénní cvičení I) s vedoucím výzkumu (resp. pracoviště, kde praxe probíhala) a potvrzení o absolvovaném obsahu a rozsahu praxe, které vystaví vedoucí výzkumu/pracoviště studentovi.

Státní závěrečná zkouška bakalářského studia antropologie se skládá ze tří dílčích předmětů: (1) Fyzická antropologie, (2) Sociokulturní antropologie a (3) Obhajoba bakalářské práce.

Při ústní zkoušce z Fyzické antropologie má uchazeč prokázat ucelené znalosti o stavbě a funkcích lidského těla a využití metod biologické antropologie při výzkumu živého člověka a lidských kosterních pozůstatků. Ústní zkouška ze Sociokulturní antropologie prověřuje znalosti studentů v oblasti antropologických teorií a vývoje lidské společnosti a kultury od pravěku, přes první civilizace, středověk až do dnešní doby. Hodnocena je schopnost studenta orientovat se v širokém časoprostorovém rozsahu a integrovat poznatky různých disciplín v oblasti posuzovaného tematického okruhu. Detailní rozpis tematických okruhů k oběma ústním zkouškám je uveden na stránkách Ústavu antropologie (http://www.sci.muni.cz/anthrop/informace-o-szz/).

Bakalářská práce v rozsahu minimálně 30 stran textu je vypracována na téma, které schvaluje ředitel ústavu antropologie a student si je zapisuje zpravidla průběhu 4. semestru studia. Formální pravidla pro vypracování bakalářských prací se řídí Opatřením děkana č. 5/2014 (http://www.sci.muni.cz/NW/predpisy/od/OD-2014-05.pdf). Vedoucím práce je obvykle akademický pracovník ústavu, konzultanty bývají odborníci z univerzit, muzeí a ústavů AV ČR. Teoretická část práce prokazuje korektní práci s odbornou literaturou, zejména schopnost vyhledávat, zpracovat a interpretovat údaje k tématu řešenému v bakalářské práci. Praktická část má ukázat zvládnutí základních antropologických metod při řešení zadaného úkolu. Obhajoba bakalářské práce probíhá na konci 6. semestru při rozpravě studenta s odbornou komisí, během níž uchazeč přednese teze své práce, seznámí komisi s řešeným tématem a hlavními výsledky práce. Odborná komise prověřuje schopnost studenta navrhnout a uskutečnit řešení zadaného úkolu, zhodnotit výsledky, interpretovat je, srozumitelně je prezentovat a obhájit je relevantními argumenty. Oponent a vedoucí práce v posudcích a členové komise při obhajobě se vyjadřují k celému průběhu realizace i výsledkům bakalářské práce. V diskusi student reaguje na dotazy, podněty a připomínky všech zúčastněných.