Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• charakterizovat vývoj (fonologický i morfologický) řeckého jazyka v jakékoli historické fázi;
• interpretovat originální řecké texty z hlediska jazykového, historického a literárně-kulturního;
• charakterizovat a rozlišovat neatické dialekty;
• popsat vývoj řeckého jazyka, a to i v byzantské a moderní době;
• interpretovat historicko-kulturní situaci ve Středomoří v antice a raném středověku;
• aplikovat zásady řeckého prosodického systému na epických textech a vybraných lyrických strofách.

Absolvent oboru najde uplatnění jako pedagog na středních a vybraných vysokých školách. Díky důkladným znalostem antické kultury, historie a literatury je mu otevřena práce v humanitně orientovaných ústavech Akademie věd, archivech, knihovnách a muzeích, v knihkupectvích, v cestovních agenturách, eventuálně v diplomacii. Vzhledem k zaměření na práci s jazykem je připraven i na různá redaktorská a editorská místa v médiích (zejména v kulturně a literárně orientovaných rubrikách) a knižních nakladatelstvích. Kromě práce v oboru (vědecko-výzkumná činnost, překladatelství) se uplatní ve všech profesích, jež vyžadují schopnost samostatného a kritického myšlení a výbornou vyjadřovací schopnost v mateřském jazyce.

• Bez profesního postavení

Standardní doba aktivního studia je dva roky (max. prodloužená o jeden rok), studium navazuje na bakalářské a je zakončeno obhajobou diplomové práce a složením státní závěrečné (magisterské) zkoušky. Student navazujícího studia musí celkově získat 120 kreditů, což zahrnuje: 86 kreditů za oborové předměty, 30 kreditů za Semináře k bakalářské diplomové práci a 4 kredity za zkoušku ze světového jazyka. Kromě povinných oborových předmětů (kredity A) si studenti zapisují volitelné předměty z oborové nabídky (kredity B) a volitelné předměty z nabídky předmětů vypisovaných v daném období na oboru novořecký jazyk a literatura, český jazyk, obecná jazykověda, klasická archeologie, dějiny umění (kredity C). V případě, že student naplní požadovaný počet A i B kreditů, započítávají se všechny další absolvované předměty z Ústavu klasických studií mezi kredity C.

Státní závěrečná zkouška se skládá z písemné a ústní části, přičemž k oběma částem přistupuje student v témže zkušebním období. K ústní části zkoušky přistupuje student pouze po úspěšném složení písemné části (v případě úspěšného absolvování písemného testu a neúspěchu u ústní zkoušky nebude student v opravném termínu znovu opakovat písemný test). Písemná část zahrnuje překlad vybraného úryvku ze starořeckého textu (student má k dispozici slovník) a test ze starořecké morfologie a syntaxe. V ústní části zkoušky prokazuje student své znalosti starořeckého jazyka (včetně jednotlivých vývojových rysů staré attičtiny ve srovnání s dalšími starořeckými dialekty) na překladu úryvku vybraného z povinné četby (samotné zkoušce předchází příprava v rozsahu 45 minut, student má k dispozici slovník). Během zkoušky jsou rovněž ověřovány studentovy znalosti v oblasti řecké literatury, antické metriky a obecné jazykovědy.

Konkrétní náplň státní závěrečné zkoušky a míra požadovaných znalostí:

- důkladná znalost systému řecké mluvnice a vývoje řeckého jazyka;

- důkladná znalost řecké literatury a povšechná informovanost o jejích souvislostech s hlavními vývojovými stadii římské literatury;

všeobecná orientace v ostatních oblastech řecké kultury (filozofie a výtvarné umění) a v okruhu tzv. reálií (kult, stát a právo, soukromý život);

- důkladná sčetlost v autorech předepsané povinné četby (Homér, Démosthénés).

Prerekvizity státní závěrečné zkoušky:

- získání předepsaného počtu kreditů na navazujícím magisterském oboru;

- zvládnutí penza povinné četby a složení kolokvií z předepsaných autorů;

- předložení magisterské diplomové, resp. magisterské oborové práce a její přijetí vedoucím magisterské diplomové, resp. magisterské oborové práce.

Absolvent navazujícího magisterského studijního oboru může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studijním programu Klasická filologie.