Bioinformatika

Systémová biologie je biologií pro 21. století.

Rozbalit vše
Obor je určen pro studenty, kteří chtějí získat vedle všeobecných poznatků z informatiky i nejnovější znalosti v dynamicky se rozvíjejících oborech bioinformatika a výpočetní systémová biologie. V rámci oboru je možná specializace vhodnou volbou povinně volitelných předmětů. Je možné se zaměřit buď na zpracování, ukládání a analýzu biologických dat nebo na využití formálních metod pro analýzu a predikci chování biologických systémů.
(?)

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

  • Identifikovat, adaptovat a vytvořit modely vhodné pro studium bioinformatických problémů.
  • Využít na expertní úrovni počítačové nástroje, které staví na nejnovějších teoretických poznatcích.
  • Kreativním způsobem aplikovat známé informace, metody, pojmy a teorie na nové situace.
(?)
Absolvent studia bude schopný vykonávat vhodné analýzy bioinformatických dat, bude nejen znát výpočetní nástroje, které mu umožní manipulaci a prezentaci takových dat, ale dokáže si chybějící prostředky i sám vytvořit. Dokáže vytvořit aplikace, které s bioinformatickými daty pracují s co nejvyšší efektivitou (rychlost zpracování dat, citlivost). Dokáže navrhovat a spravovat počítačový systém pro použití v bioinformatice, instalovat na něm potřebné programové prostředky a tyto vhodným způsobem doplňovat a navzájem propojovat k dosažení výsledků interpretovatelných biologem, popřípadě chemikem, lékařem apod. Bude schopen bioinformatického myšlení, které mu umožní lépe komunikovat s kolegy nebo podřízenými v multidisiplinárním prostředí. K oblastem, kde se v současnosti využívají metody bioinformatiky, patří zejména klasické i moderní biotechnologie, zdravotnictví, kriminalistika, zemědělství. Existuje také celá řada firem, zejména v zahraničí, které se zabývají výrobou zařízení a programového vybavení pro vědecké i komerční aplikace genomiky a proteomiky.
(?)
  • Bez profesního postavení
(?)
Standardní doba studia oboru činí čtyři semestry. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat celkově 120 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné předměty tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru. Povinně volitelné předměty si student volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Studenti se při průchodu studiem mohou řídit studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku. Katalog obsahuje doporučený průchod studiem včetně volby povinně volitelných předmětů. Informace ze studijních katalogů jednotlivých imatrikulačních ročníků naleznete na studijním oddělení nebo na stránkách fakulty, viz https://www.fi.muni.cz/katalog/.
(?)
Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou, která se skládá z obhajoby diplomové práce a ústního přezkoušení odborných, oborově specifických znalostí. K ústní zkoušce přistupuje student bez přípravy, během zkoušky uchazeč zodpoví na dvě až tři otázky položené zkušební komisí. Celá zkouška (obhajoba i ústní zkoušení) trvá obvykle 60 minut, z toho přibližně polovinu zabírá obhajoba diplomové práce a polovinu zkoušení. Více informací o státní závěrečné zkoušce a o otázkách lze nalézt na stránkách fakulty https://www.fi.muni.cz/studies/szz_mgr/.
(?)
Absolventi mohou pokračovat v doktorských studiích na Fakultě informatiky.
(?)