Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• orientovat se v laboratorní technice;
• pracovat se zdroji odborných informací;
• zacházet s chemickými látkami (i nebezpečnými);
• navrhovat a provádět (pokročilé) přístrojové analýzy a průzkumy a interpretovat jejich výsledky;
• oientovat se i v pokročilých postupech a technikách používaných v oblasti péče o kulturní dědictví;
• komplexního přístupu k řešení chemických a fyzikálních problémů;
• výsledky své práce prezentovat v odborném tisku a na konferencích.

Pokročilejší průprava z oblasti chemie konzervování - restaurování v kombinaci s muzeologií umožňuje absolventům magisterského stupně studia tohoto oboru pracovat v institucích, které se zabývají ochranou památek kulturního dědictví, tj. v muzeích, galeriích, knihovnách, archivech, památkových a archeologických ústavech, atd. Uplatnění však mohou absolventi najít i v oblasti výzkumu a vývoje, a to nejen v oblasti péče o kulturní dědictví (vývoj nových postupů, technologií, činidel apod.), ale v oblasti chemického výzkumu a vývoje obecně.

• Laboratorní asistent
• Laboratorní pracovník

Při sestavování studijního plánu musí student dodržet ustanovení Studijního a zkušebního řádu fakulty a Pravidla a podmínky pro vytváření studijního plánu v daném studijním programu. Standardní doba studia je 2 roky.

Výuka je tvořena předměty povinnými, povinně volitelnými a doporučeně volitelnými, příp. ostatními. Z povinně volitelných předmětů si student vybere některé předměty dle zájmu tak, aby v daném semestru získal minimální požadovaný počet kreditů za předměty povinně volitelné. Zbylé kredity může využít pro předměty doporučeně volitelné.

V každém ročníku studia je nutno absolvovat kurs školení C7777 Zacházení s chemickými látkami, v 1. ročníku studia přednášku a test, v dalších ročnících je účast na přednášce fakultativní, test je však nutno vykonat každoročně. Předmět není kreditově ohodnocen.

Z nabídky jednotlivých pracovišť si student v prvním semestru zvolí téma diplomové práce, na které pracuje po celou dobu studia pod individuálním vedením svého školitele.

Povinnou součástí výuky je odborná konzervátorsko - restaurátorská praxe (v muzeu nebo podobné instituci).

1) Úspěšné ukončení všech předepsaných předmětů dle studijního plánu.

2) Obhajoba vlastní diplomové práce.

3) Složení ústní státní závěrečné zkoušky. Zkouška je rozdělena na tři části - Chemie a metody průzkumu, Metodiky konzervování-restaurování (kámen, keramika, sklo, textil, plazma, kovy...) a muzeologie, a Chemie polymerů.

Absolventi chemie jsou vybaveni teoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi, které jim umožní pokračovat v dalším vzdělávání se v doktorských programech oborů chemických nebo jiných příbuzných přírodních nebo technických věd na univerzitách u nás i v zahraničí. Uplatnění pro další studium však mohou najít i v dalších institucích zaměřených na výzkum a vývoj (např. Akademie věd apod.).