Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• samostatně se plně orientovat v odborné problematice základního a aplikovaného výzkumu dané oblasti;
• identifikovat podstatu vědeckých problémů a navrhovat možné cesty výzkumu vhodné pro jejich řešení;
• samostatně plánovat a provádět vědecký výzkum za použití moderních metod molekulární biologie, genetiky, buněčné biologie a imunologie;
• vést a řídit další výzkumné pracovníky při řešení specializované problematiky;
• kriticky hodnotit získaná vědecká data a diskutovat je v kontextu současného poznání;
• identifikovat oblasti a cíle zajímavé z hlediska budoucího výzkumu; kriticky zhodnotit potenciální rizika dalšího výzkumu;
• prezentovat vědecká data a závěry na mezinárodní odborné úrovni a to jak formou mluvenou, tak formou odborných publikací vysoké kvality;
• samostatně se zapojit v managementu výzkumu a orientovat se v možnostech jeho financování;
• navazovat zahraniční spolupráci při řešení výzkumné problematiky.

• Bez profesního postavení

Doktorand/ka se po celé studium ve stanoveném rozsahu účastní Doktorského semináře ÚEB (Bi0100 a Bi0101) a po dobu osmi semestrů semináře Life Sciences (XD010). Dále je doktorandům předepsána pomoc při zajišťování praktické výuky v pregraduálním studiu (XD102). Za tuto pomoc lze považovat nejen kontaktní výuku, ale např. i vedení a oponování bakalářských prací, přípravu studijních materiálů apod. Ve třetím semestru studia student po předchozím prostudování literatury (XD101) prezentuje teze svého výzkumného tématu před zástupci oborové komise včetně školitele. Představí vědecký problém, cíle, hypotézy a zvolené způsoby jeho řešení, případně i primární dosažené výsledky. Komise posoudí splnění požadavků na rešeršní projekt (teze práce, XD104), zvolený postup prací a doporučí způsob dalšího pokračování studia, případně opakování tohoto kontrolního bodu v dalším roce. Během studia musí doktorand povinně alespoň jednou získat zápočet za přípravu cizojazyčné publikace pro odborný časopis (XD105) a dále má povinnost účastnit se vědeckých konferencí a seminářů, na kterých alespoň jednou přednese přednášku v anglickém jazyce (XD106). Doporučená je zahraniční stáž (XD103), kterou může doktorand/ka absolvovat v kterémkoli semestru. Nejméně jednou ročně podává školitel písemnou zprávu o průběhu studia a práci svého doktoranda v rámci povinností stanovených individuálním studijním plánem.

Preferovanou formou disertační práce je soubor publikovaných odborných článků nebo rukopisů připravených k publikaci. Disertační práce v této formě obsahuje zpravidla tři, minimálně však dva články nebo rukopisy článků autora doplněné úvodní statí o rozsahu minimálně 20 stran, která jednotlivé články logicky propojí a zasadí do kontextu současného poznání, vymezí hlavní cíle, které si autor disertační práce vytkl, a zhodnotí význam dosažených výsledků pro obor. V této úvodní stati musí doktorand prokázat svůj odborný přehled a širší orientaci v daném oboru než jen ve specializovaných tématech jednotlivých článků. Doporučeným jazykem práce je angličtina, přičemž čeština, případně slovenština, jsou rovněž možnými alternativami. Disertační práce musí být založena na vlastních a původních vědeckých výsledcích a nezbytnou podmínkou pro její přijetí v oboru Fyziologie živočichů je, aby její nejvýznamnější výsledky byly publikovány nebo přijaty k publikaci. Za dostatečné se považuje, je-li doktorand prvním autorem práce publikované v časopise z prvních dvou kvartilů periodik příslušného zaměření (podle Journal Citation Reports). Jsou-li články a rukopisy obsažené v disertační práci psány se spoluautory, musí doktorand v disertační práci jasně vymezit svůj konkrétní věcný podíl na každém z nich. Student zároveň s prací odevzdává také autoreferát v elektronické podobě.